Následník selhal. Václav IV. otce překonal jen ve stavbě hradů

Vytoužený dědic trůnu, princ Václav, přišel na svět před 655 lety. Otci Karlu IV. však čest nedělal.

PRAHA Římské císařské korunovace Václav IV. nikdy nedosáhl a o německou královskou korunu coby líný a neužitečný přišel. V rozhádané lucemburské dynastii synů a synovců císaře Karla IV. si nedokázal vynutit respekt a autoritu. Podobně na tom byl ve vztahu s českou panskou oligarchií.

V bouřlivém věku na přelomu 14. a 15. století si až do hořkého konce udržel alespoň vládu v zemích Koruny české. Ale v porovnání s úspěšným otcem Karlem IV. takřka ve všech ohledech selhal. „Pokud existoval nějaký aspekt, v němž Václav IV. překonal dílo svého otce, tak je to stavba soukromých sídel a hradů. Ty se svou výtvarnou kvalitou a invencí výrazně vymykají středoevropskému standardu,“uvedl historik František Záruba.

Avšak i v pražských palácích či na středočeských hradech na Václava IV. doléhaly bouře neklidné doby a nutnost řešit nemilované problémy spojené se správou státu.

Z paláce na Pražském hradě se panovník v polovině 80. let 14. století přestěhoval do rezidence v Králově dvoře u sv. Benedikta. Do areálu, který později zmizel pod základy secesního Obecního domu a bloku činžáků. Ani tam však nenalezl klid. V době gradujících sporů s bratrem Zikmundem jej tam uherský panovník v březnu 1402 zajal. Zikmund si kromě bratra odvezl i jeho korespondenci a znamenitou knihovnu. Do svých rezidencí se Václav IV. vrátil o rok později, když věznitelům uprchl z Rakous.

Král si nepřál být rušen vyřizováním úředních akt. Jeho pobyty na hradech v lesních revírech se po ná-

Otec, syn a bohorodička