MF DNES

Rozhovor: český hlas Pegidy

Češka podnikajíc­í v Německu protestuje proti přílivu migrantů, na pravidelný­ch demonstrac­ích hnutí Pegida v Drážďanech bývá jedním z řečníků.

- Andrea Angermanno­vá redaktorka MF DNES

Podnikatel­ku Bohumilu Kamenzovou považuje řada lidí ze saské strany Krušných hor za odvážnou ženu, která se bije za jejich zájmy. Obracejí se na ni se svými obavami z uprchlíků a vyprávějí jí své příběhy.

Setkaly jsme se v penzionu Lugsteinba­ude v Zinnwaldu, hraniční obci, která sousedí s českým Cínovcem.

„Vy jste z Čech?“zeptal se mě starší manželský pár, který seděl v restauraci nedaleko nás. „Hlavně nedopusťte, aby se u vás stalo to, co u nás. Tolik migrantů... V Německu je to šílené. Máte štěstí, že jste z Čech,“řekl starší muž a další mladý pár s dětmi u stolu souhlasně přikyvoval.

Nečekaný začátek rozhovoru. Ale do jisté míry příznačný. Dvaapadesá­tiletá Bohumila Kamenzová na sebe upozornila loni na podzim, když kritizoval­a ubytování migrantů na němec- ké straně Cínovce. Pak začala pravidelně vystupovat na drážďanský­ch demonstrac­ích Pegidy, hnutí, které se staví proti přílivu migrantů do Německa. „To, co vám říkali, slýchám často,“přivítala mě Kamenzová. Od vašich protestů v Cínovci uběhlo půl roku a dnes hovoříte na shromážděn­ích Pegidy, která si také říká Vlastenečt­í Evropané proti islamizaci Západu. Kvůli situaci v Německu za vámi jezdí desítky lidí. Co se stalo? Po jedné schůzi v Altenbergu za mnou začali chodit lidé, abych dál říkala nahlas, co si myslím. Většina Němců se mnou souhlasí, ale mají strach. V Německu vládne totalita temna. Němci jsou zvyklí, že když se jim něco řekne, tak to udělají. Politici tuto jejich typickou vlastnost bezostyšně zneužívají. Kancléřka Angela Merkelová zapomněla, že je Němka, a zadupává do země svůj vlastní národ. Je naprosto šílené, že svým hloupým gestem do země pozvala přes milion uprchlíků. Byla to její iniciativa, Němců ani okolních států se neptala a nyní chce, aby se všichni podíleli na kvótách rozmístění migrantů. Nevidím jediný důvod, proč by okolní státy měly diktát a vydírání ze strany Merkelové a EU akceptovat.

O co Pegidě jde, jaký je její cíl?

Cíl je obsažen v jejím názvu. Jsou proti islamizaci Evropy. Říkají to, co si myslí většina Němců. Hodně „Gutmenschů“vystřízliv­ělo. I tak jsou slova z názvu Pegidy dost nekonkrétn­í. Čeho přesně chcete dosáhnout? Je nutné vyměnit celou politickou garnituru v čele s Merkelovou. Je také nutné všechny migranty, kteří neutíkají před válkou, radikálně vracet. Pokud se jejich příliv nezastaví, nastane kolaps. Možné je toho dosáhnout jen zavřením hranic na jihu Evropy, jak to požaduje V4 ( Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko – pozn. red.). Někteří němečtí politici však tenhle tlak velice kritizují: Co že si to východní blok vůbec dovoluje? Osobně si myslím, že Merkelová se svou sebezničuj­ící politikou v Německu zůstane sama. A spoustu slušných lidí nažene při volbách k extrémní pravici. Abychom si to vyjasnili, předpoklád­ám, že i vy chápete, že se musí pomáhat lidem, kteří utíkají před válkou. Ano. Ideální je pomoci jim v jejich vlasti nebo co nejblíže k hranicím jejich země. Pomáhat se musí, ale lidem, kteří to potřebují, opravdovým válečným uprchlíkům. A to většina z migrantů není. A pak také platí to, že člověk musí pomáhat lidem, ale pouze do té míry, aby sám sebe nebo svůj stát nezničil. Jeden politolog řekl, že když

bezdomovců­mpozvete domů, pomůžeteča­sem budete tím, že bezdo-si je movcem sám. Přesně tak to dopadne v Německu. Myslíte si, že Lutz Bachmann, který byl trestaný za řadu kriminální­ch činů, a dokonce pózoval na fotografii jako Hitler, je tím správným, kdo může vést tisíce lidí do ulic pod hlavičkou Pegidy? Myslím si, že Pegida je opravdu spojená s kultem osobnosti Lutze Bachmanna. Spousta lidí na náměstí chodí právě kvůli němu a kvůli tomu, co říká. Na druhou stranu je možné, že právě kvůli němu tam mnozí nejsou. To asi nedokážu posoudit. Pegida je rozhodně fenomén, nikde jinde v Německu takové hnutí není. Od začátku byl větší odpor proti migraci v zemích bývalé NDR. Myslím si, že je to tím, že tady si lidé museli svobodu vybojovat. Proto je tady Pegida úspěšná. Na posledních demonstrac­ích Pegidy v Drážďanech lidí ubylo. Už tam nechodí 20–25 tisíc lidí jako na konci roku 2014 a začátku 2015. Jsou demonstran­ti a odpůrci migrace unavení? Poslední měsíce začínají být v Drážďanech nebezpečné, příznivcům Pegidy při demonstrac­ích hoří auta. Také je tvrdě napadají mladí levičáci, kteří se Pegidu snaží zdiskredit­ovat. A to se daří, německá média neříkají, že za střety mohou agresivní levičáci, ale Pegiďáci. Lidé mi také tvrdí: My na demonstrac­e chodíme, nemáme co ztratit, ale dcera, syn, snacha nemohou, přišli by o práci. Na druhou stranu když přijedete, na parkoviští­ch často nemusíte platit, protože vám lidé zvednou bránu, pokud jdete na Pegidu.

Zažila jste osobně nějaké útoky?

Ano. Jednou jsme přijeli pozdě, všechny přístupové cesty na Divadelní náměstí v Drážďanech už byly neprodyšně uzavřeny mladými levičáky. V té mase se chovali šíleně, nikdy jsem neviděla tolik agrese a násilí. Zaútočili na nás, zezadu napadli manžela. Na to do konce života nezapomenu, v tu chvíli jsem se bála o život. To je skutečný obraz dnešního Německa, Němec jde proti Němci, člověk proti člověku. Nechápu, když je povolená jedna demonstrac­e, proč město vědomě blízko povolí další. Musí vědět, že dojde k potyčkám, ale tiše to trpí. Možná to chtějí. Myslíte si, že se z Pegidy stane politická strana? Slyšela jsem o tom z několika stran. Někdo si myslí, že by to ubralo hlasy AfD ( pravicová euroskepti­cká strana Alternativ­a pro Německo – pozn. red.), další si myslí, že Pegida by měla dál zůstat hnutím. Nejsem politik, nevím. Možná by byl přerod ve stranu logický krok. Nicméně řada lidí se shoduje, že demonstrac­e časem vyšumí, že už to nestačí. Aby politici začali příznivce Pegidy brát vážně, musí se stát něco zásadního. Musíme se opravdu začít bránit. Proč podle vás představit­elé Pegidy, Lutz Bachmann i Tatjana Festerling­ová, mluví s médii jen velmi výjimečně? I nás několikrát odmítli. Možná se obávají, že jejich slova budou zmanipulov­ána. Jsou zvyklí, že v německých médiích se to běžně děje. Angela Merkelová pod tlakem mnoha politiků už sice přitvrzuje a k migrantům není tak vstřícná, nicméně stále říká, že Německo situaci zvládne. Myslíte si to také? Není to možné. Nezvládne. Kancléřka nedávno prohlásila, že každý uprchlík musel počítat s tím, že když v jeho zemi válka skončí, vrátí se domů. Tím popřela vše, co říkala dříve, když je vítala jako budoucnost Německa. Myslím, že v tom zoufalství už neví, co dál. A jak se ukazuje, vracení uprchlíků je velmi komplikova­né. Loni jen do Saska přišlo téměř 70 tisíc žadatelů o azyl, deportován­o zpět jich bylo zhruba 1 600. Stále dost Němců Merkelové věří a sama jsem viděla, jak i mnozí Sasové přijíždějí­cí migranty vítali. Jak to z vašeho pohledu nyní v Německu a hlavně v Sasku vypadá? Lidé jsou zoufalí a nemohou nic dělat, nikdo se jich nezastane. Vzrostla kriminalit­a a často se to tají. Znám paní, jejíž dcera byla osahávána migrantem na nádraží v Altenbergu. Šla na policii a ti jí řekli, že se nic nestalo. Lidé v supermarke­tech vidí migranty, jak trhají obaly, berou si, co chtějí, kradou. Když to oznámí prodavačce, odpoví, že nic dělat nemohou, mají nařízeno koukat jinam. Ztráty supermarke­ty dostanou zaplacené, aby obraz uprchlíků nebyl negativní. Když ve Schmiedebe­rgu udělali ubytovnu pro azylanty, supermarke­t po čase kvůli obrovským krádežím raději zavřel. Kdo pak zaplatí ztráty? Němci ze svých daní. Myslím, že se nacházíme v občanské válce, při demonstrac­ích hoří auta, v Lipsku jsou rozbité výlohy, zasahuje policie s vodními děly. Lidé jdou proti sobě, v rodině, práci, hospodě, udávají se. Politikové jásají, občané pláčou.

Co vám osobně nejvíce vadí?

Jak se zachází s evropskou kulturou, jak jsou mocní slepí nebo vědomě podporují migraci, která Evropu zničí. Vadí mi, že jakýkoli odpor občanů se tvrdě potírá, že v projevech politiků zní slova integrace, pomoc, podpora migrantů, multikultu­ralismus... Ale slova o Němcích jsem ještě neslyšela, ti jsou v současné politice zcela nedůležití. Vadí mi pokrytectv­í a diktát mocných. Zemský rada Saského Švýcarska a východního Krušnohoří Michael Geisler (CDU) posílá migranty do všech měst a obcí, ale ve Struppenu, kde bydlí, není ani jediný. A až budou pro uprchlíky zabaveny tělocvičny, školní družiny, domovy důchodců, všechny prázdné budovy, stát bude také zabavovat soukromé domy, prý na to právo má. Říkám, že je to jen otázka času, než k tomu dojde. Někteří obchodníci začínají říkat, že Češi, kteří jim přinášeli hodně peněz, už do Saska tolik nejezdí. Spojují to s migranty? Jak to vidíte vy? Stejně. Slyším to v obchodech, kadeřnictv­í, u lékaře od známých na obou stranách hranice. Češi z příhraničí už do Německa jezdí málo nebo vůbec, obchodníků­m chybějí. Spousta z nich se přitom na Čechy zaměřila, třeba v Altenbergu by bez nich nestála dvě Netta a Edeka. Ale dnes do Netta u hranic chodí migranti, české auto jsem na parkovišti dlouho neviděla. Myslím, že Sasko bude plakat, protože obrat, který Češi přinášeli, byl nemalý.

 ??  ??
 ?? Foto: Iveta Lhotská, MAFRA ??
Foto: Iveta Lhotská, MAFRA
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia