Balkánská trasa drhne. Ožijí ty černomořské?
ISTANBUL, PRAHA Balkánská trasa migrantů už zdaleka není, co bývala ještě před dvěma měsíci. Po nových omezeních Rakouska, která se dominovým efektem rozšířila až k makedonsko-řecké hranici, prudce poklesl počet uprchlíků, kteří jsou schopni tudy dorazit až na Západ. Podle analytiků se tak může hlavní proud migrace z Turecka zcela změnit.
Poté, co Rakousko minulý týden oznámilo, že denně vpustí do země jen 3 200 uprchlíků před válkou, neboli Syřany, Iráčany a Afghánce, se s podobnými opatřeními připojily další země na balkánské trase: Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Ma- kedonie. Ta dokonce přišla s dalším opatřením – nevpouští dál Afghánce. Souvisí to podle všeho s tím, že už dříve Německo avizovalo, že jim nebude udělovat azyl, protože do afghánské bezpečnosti dostatečně investuje.
Výsledkem je, že oproti tisícům běženců pouštěným denně přes makedonskou hranici jich v neděli bylo pouhých 310.
Předpokládá se, že ti, kteří zůstali uvězněni na balkánské trase, se zkusí „probít“do EU přes Albánii a Bosnu (a pak Itálii a Chorvatsko), kde na návazné trase zatím neexistují prakticky žádné zábrany.
Nový tlak na hranici však teď zažívá i Maďarsko, které se jako první pojistilo proti přílivu migrantů už v létě žiletkovým plotem na hranici se Srbskem. Podle maďarské poli- cie počet migrantů snažících se proniknout přes plot na hranicích se Srbskem a Chorvatskem v posledních dnech prudce stoupl. Jen během víkendu bylo zadrženo na 500 běženců, což je tolik jako za celý leden.
Jiný problém představují ti, kteří se na cestu do Evropy teprve vydávají. Německá média o víkendu spekulovala, že zácpa, či dnes už spíše špunt na balkánské trase, může vést k oživení tras, které dosud žádný velký nápor nezažily. Obě vedou z Turecka podél Černého moře.
Ta první po západním pobřeží moře zahrnuje v první fázi Bulharsko a Rumunsko – po souši či po vodě. A kudy dál? Maďarsko už avizovalo, že je odhodláno hranici důkladně uzavřít i s Rumunskem, s nímž sdílí 443 kilometrů (s již odříznutým Srbskem má přitom jen 151 kilometrů hranic).
Pokud by efekt „drsné Maďarsko“dál fungoval, pak můžou přijít na řadu Ukrajina, Slovensko (s „koridorem“přes Česko) a Polsko.
Druhá varianta obchází Černé moře z východu – přes moře či přes Gruzii do Ruska, a odtud až do Finska a Norska. Tato trasa je však podstatně složitější a stává se i více beznadějnější poté, co Norsko vrací uprchlíky, a z Finska se dokonce po tisících vracejí dobrovolně.
„Trasy přes Černé moře jsou zatím nejméně oblíbené volby,“uvedl nedávno Sanjayan Srikanthan, ředitel okamžité reakce v Mezinárodním výboru pro záchranné operace. Připomněl, že voda v Černém moři je chladnější, a záchranné operace tak musí probíhat rychleji. „Ale těžké časy vedou k těžkým rozhodnutím. A myslím, že tito běženci se uzavřením balkánské trasy nevzdají,“dodal.