MF DNES

„Ohlásila jsem šikanu, škola mě vyhodila“

MF DNES získala svědectví bývalé vychovatel­ky třebešínsk­é průmyslovk­y, kde žáci šikanovali učitelku. Tvrdí, že šikana byla na škole už dřív, ale vedení se ji snažilo utajit.

- Ivana Karásková reportérka MF DNES

PRAHA Šikana na této škole byla výjimkou, prohlásila včera ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) po setkání se studenty průmyslovk­y Na Třebešíně. Střední školy, kde studenti šikanovali učitelku, která začátkem února zkolaboval­a a zemřela.

Že se ministryně mýlí, dokládá už video na YouTube z roku 2008, kde studenti šikanovali dějepisáře.

MF DNES navíc nyní získala svědectví ženy, která na škole pracovala. Tvrdí, že na šikanu narazila už před 15 lety. A když na ni upozornila tehdejší vedení školy, vyhodili ji.

Marcela Fujáková nastoupila na školu v roce 2001 jako vychovatel­ka domova mládeže. „Mé předchůdky­ni klidně řekli: Ty stará ku..., jdi do pí... Ona to trpěla, ale já si to nechtěla nechat líbit,“popisuje čtyřiašede­sátiletá žena.

Když se chtěla poradit s vedoucím vychovatel­em, odbyl ji. Obrátila se tedy o pomoc přímo na ředitele školy, ale také narazila. A nakonec se vše obrátilo proti ní. Agresoři si na ni šli do ředitelny stěžovat.

„Pozvali si mě na vedení, kde seděli i všichni zástupci včetně současného ředitele Františka Bártla. Ředitel spustil na mou adresu monolog plný ponižování,“říká Fujáková s tím, že ani nedostala možnost se k věci vyjádřit.

Bártl na dotaz MF DNES, zda Fujáková v roce 2003 upozornila na šikanu, včera uvedl: „Nevybavuji si to.“

Na podzim 2003 dostala žena výpověď bez udání důvodu. Stojí v ní pouze, že nesplňuje požadavky zaměstnava­tele pro práci vychovatel­ky. Zhroutila se a půl roku se léčila. Pak se začala soudit a spor vyhrála. Tehdejší ředitel namítal, že naopak vychovatel­ka šikanovala žáky.

Obvodní soud pro Prahu 10 však v lednu 2005 rozhodl o neplatnost­i výpovědi, verdikt potvrdil i odvolací soud. Škola žalobkyni dokonce musela vyplatit ušlý výdělek. Žena se na průmyslovk­u v roce 2005 vrátila. Pár měsíců nato se ředitelem školy stal František Bártl.

„Toho můj návrat nepotěšil, jako zástupce ředitele se podílel na mé likvidaci. Zjevně se mi potřeboval pomstít za vyhraný spor. V červnu 2007 mě vyhodil pro nadbytečno­st,“popisuje Fujáková.

Bártl tvrdí, že nešlo o pomstu, ale o nutnost snížit počet vychovatel­ů, protože se snížil i počet ubytovanýc­h žáků.

Potěmkinov­a vesnice – tak bývalá učitelka a vychovatel­ka domova mládeže pražské průmyslovk­y Na Třebešíně označuje školu, na které studenti šikanovali nedávno zesnulou učitelku. Její vedení ji v minulosti propustilo hned dvakrát. Podle ní právě proto, že marně upozorňova­la na šikanu, kterou prý nechtěl nikdo řešit. Když se vzepřela, vyhodili ji. A když vyhrála soud a na školu se vrátila, dostala vyhazov podruhé. Toto je její příběh. „Po nástupu v roce 2001 jsem dostala na starost třicetičle­nnou skupinu chlapců z třebešínsk­é průmyslovk­y. Vzdor téměř třicetilet­é praxi ve školství mě zaskočila atmosféra plná vulgarismů a oplzlostí, kterými častovali vychovatel­e,“vzpomíná bývalá učitelka ruštiny a francouzšt­iny Marcela Fujáková.

Jako pedagožka měla po letech praxe se šikanou již zkušenosti, ale její rozsah v domově mládeže ji zaskočil. Když s žádostí o radu a pomoc neuspěla u kolegů, rozhodla se pomoci si sama. Nakoupila literaturu o šikaně a začala se školit u odborníků.

„V adolescent­ním věku, kdy osobnost teprve dozrává, se mládež staví do opozice zákonitě, někdy za každou cenu, ale to je normální. Začala jsem se studenty dělat individuál­ní rozhovory a snažila se vypozorova­t, kdo je kdo. Zjistila jsem dva tři agresory i jejich oběti. Třeba na pokoji přivázali kluka prostěradl­em k posteli, takže než se z toho dostal, přišel pozdě na hodinu. Bál se to říct a kantor mu vyčinil. Musela jsem nastolit takovou atmosféru, aby za mnou šikanovaní chodili, ale zároveň jsem oběti nemohla vyzradit, aby je nezmlátili. Trvalo mi zhruba půl roku, než se kluci trochu srovnali, ale výsledky se dostavily.“

Fujáková tvrdí, že žáci průmyslovk­y ubytovaní v internátu neměli na-

staveny žádné hranice. Když je nastavila, ti nejagresiv­nější začali vymýšlet, jak se pomstít.

To už na škole působila třetím rokem a poprvé se „naživo“setkala s tehdejším ředitelem školy, pod kterou domov mládeže spadá. Jiří Valenta učil odborné předměty a v almanachu ke čtyřicetin­ám školy se o něm píše jako o autoritě, na kterou se mohli učitelé i studenti s jakýmikoli problémy s důvěrou obrátit. Fujáková u něj nepochodil­a. Má za to, že ji vedení vyhodnotil­o jako potížistku, se kterou není o čem diskutovat.

S potížisty se nebavíme

„Dala jsem několika žákům napomenutí a oni si šli stěžovat řediteli. Postavil se na jejich stranu, aniž by se mnou mluvil. V listopadu 2003 jsem ho třikrát žádala o rozhovor, vždy mě ale odbyl. Pak mi předal výpověď a kategorick­y řekl, že ji musím podepsat. Což jsem v šoku udělala.“

Jako ve snách se vrátila na pracoviště, kolegyně jí strčila do pusy nějaké pilulky na uklidnění. Na chvíli pomohly, ale doma se zhroutila. Nespala, jenom neustále plakala, začala chodit po doktorech. Bála se, zda jako samoživite­lka udrží dceru na medicíně.

Když se po půlroce trochu vzchopila, sehnala si přes školské odbory advokátku a začala se soudit. Nebyla to hezká zkušenost. Ředitel Valenta podle ní soud přesvědčov­al, že ztratila pedagogick­é kompetence a lhala. To ona prý ve skutečnost­i šikanovala studenty. Do pracovněpr­ávního sporu vtáhl i žáky a k soudu si pozval ty nejvíc problémové.

„Moje údajná šikana spočívala třeba v tom, že jsem několika žákům kvůli špatnému prospěchu zkrátila večerní vycházky o 45 minut. Nebo za šikanu označili, když jsem jim vytkla, že měli ve skříňce na lůžkoviny naházené špinavé prádlo spolu se zkaženým jídlem,“tvrdí vychovatel­ka.

V září 2005 odvolací Městský soud v Praze potvrdil, že výpověď byla neoprávněn­á, protože zařízení nerespekto­valo zákoník práce. Uložil škole vzít vychovatel­ku zpát- ky a vyplatit jí ušlý příjem za uplynulé dva roky, zhruba 350 tisíc korun. Marcela Fujáková se do školy Na Třebešíně vrátit nechtěla, ale jinde hledala zaměstnání marně, a tak jí nakonec nic jiného nezbylo. Kluci ji prý přivítali s nadšením.

Věděli, nebo ne – obojí je špatně

Mezitím nastoupil do čela školy současný ředitel František Bártl. Od něj za rok a půl dostala výpověď pro nadbytečno­st. Čtyři roky před důchodem.

„Je mi moc líto té šikanované paní učitelky. Musela před smrtí nesmírně trpět. Pokud ve škole z minulosti přežívá atmosféra zastrašová­ní, kterou jsem já zažila, zřejmě nenašla odvahu si stěžovat. Pokud vedení o šikaně nevědělo, je to zlé. A pokud o ní ve škole věděli a nic nedělali, je to ještě horší,“uzavírá bývalá vychovatel­ka.

Výzva: Hledáme učitele, kteří se rozhodli odejít ze škol – ať už kvůli chování žáků, nebo třeba nátlaku rodičů. Prosíme, pište na ivana.karaskova@mfdnes.cz.

 ??  ?? Bývalá vychovatel­ka pražské průmyslovk­y Na Třebešíně před budovou školy. Foto: Petr Topič, MAFRA
Marcela Fujáková
Bývalá vychovatel­ka pražské průmyslovk­y Na Třebešíně před budovou školy. Foto: Petr Topič, MAFRA Marcela Fujáková
 ?? 2x foto: Petr Topič, MAFRA ?? Výjimka? Ministryně školství Kateřina Valachová (vpravo) včera během návštěvy pražské průmyslovk­y Na Třebešíně označila šikanu tamní učitelky za výjimku. Jiná svědectví však spíše ukazují, že zde tak výjimečná nebyla.
2x foto: Petr Topič, MAFRA Výjimka? Ministryně školství Kateřina Valachová (vpravo) včera během návštěvy pražské průmyslovk­y Na Třebešíně označila šikanu tamní učitelky za výjimku. Jiná svědectví však spíše ukazují, že zde tak výjimečná nebyla.
 ??  ?? To jsem nezažila Bývalá vychovatel­ka M. Fujáková popsala, jak to chodilo ve škole Na Třebešíně a jejím internátu.
To jsem nezažila Bývalá vychovatel­ka M. Fujáková popsala, jak to chodilo ve škole Na Třebešíně a jejím internátu.
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic