Bič na ředitele škol: vyhazov i bez důvodu
Změní případy
Pražští radní minulý týden odvolali z funkce ředitele Střední průmyslové školy Na Třebešíně, kde tři studenti tvrdě šikanovali svou učitelku. Odvolaný ředitel František Bártl však s tímto rozhodnutím nesouhlasí. Zvažuje, že se proti němu odvolá.
V atmosféře vybičované třebešínskými událostmi přichází poslanec ANO Matěj Fichtner s nápadem, který by se právě nyní mohl snadno ujmout. Předkládá jednoduchý pozměňovací návrh k novele školského zákona, kterou Sněmovna aktuálně projednává. Pokud by jeho nápad prošel, získali by zřizovatelé škol (čili komunální politici) právo odvolat jakéhokoli ředitele, aniž by museli vysvětlovat důvody.
MF DNES nabídla Fichtnerovi možnost, aby svůj návrh vysvětlil. Ani po několika urgencích však na zaslané dotazy neodpověděl.
Se spory, které provázejí odvolávání ředitelů, však má osobní zkušenost. Fichtner je zároveň zastupitelem v Praze 8. Právě tam se zastupitelé před několika měsíci dohadovali, zda a jak odvolat z funkce ředitele Miroslava Kovandu za to, že dal facku jednomu ze svých studentů. Vztahy mezi některými zastupiteli a řediteli škol, které tato městská část zřizuje, jsou přitom podle zdrojů MF DNES dlouhodobě napnuté, bez ohledu na „fackovací“kauzu.
Otevřená cesta pro politikaření
Pokud by Fichtnerův návrh prošel, daly by se podobné neshody „řešit“opravdu snadno a rychle. Zároveň by se však vychýlila už teď velmi křehká rovnováha mezi ředitelem a místním úřadem či radnicí. Předseda Asociace ředitelů gymnázií a zároveň ředitel gymnázia v Nymburce Jiří Kuhn se obává, že by pak mohli být ředitelé odvoláváni třeba jen proto, že se po volbách na radnici dostal nový starosta.
„Je smutné, že se zákony mohou měnit na základě emotivního rozhodnutí. Zvlášť když jde o zákony, které se dají tak snadno zneužít. Už teď je nezávislost ředitele školy neustále ohrožována,“přidává se k němu Hynek Bouchal, ředitel Gymnázia Havlíčkův Brod.
Politici, kteří zastupují zřizovatele školy, dnes mohou odvolat ředitele za neplnění povinností, které jsou už nyní ve školském zákoně definovány velmi široce. Přesto však musí svůj krok nějak vysvětlit a doložit. Mezi ředitelské povinnosti patří také zajištění bezpečného prostředí ve škole.
S tím, že by Fichtnerův návrh dal průchod politikaření, souhlasí i Miroslav Hřebecký ze společnosti EDUin, který sám dlouhá léta jako ředitel školy působil. „Ředitel školy musí být lídr s dostatečnými pravomocemi, aby mohl realizovat vize, s nimiž zvítězil v konkurzu. Toto by jeho pravomoci omezilo, doplatili by na to především žáci, rodiče a učitelé,“uvedl.
Vliv obce je už teď velký
Poslaneckým návrhem se bude ve středu zabývat školský výbor. Jeho předseda Jiří Zlatuška sice patří stejně jako Fichtner k ANO, ale pro návrh svého spolustraníka ruku nezvedne. „Poslanecký návrh považuji za velmi nešťastný. Rizika jsou velká, přínos by nevyvážil negativa,“říká Zlatuška. Zda má návrh šanci na úspěch, si však netroufá odhadovat.
Odborníci přitom dlouhodobě upozorňují na to, že problémem kvality ředitelů českých škol není malý vliv zřizovatele, ale spíš naopak. Výběrová řízení, při kterých obce rozhodují, komu na šest let svěří odpovědnost za školu, jsou nastavena tak, že v nich může politický zájem snadno převážit nad odbornou kvalifikací. O obsazení místa ředitele rozhoduje komise, v níž zástupci zřizovatele tvoří většinu.
„Já osobně věnuji výběru učitele větší pozornost, než jakou po odborné stránce zřizovatelé věnují výběru ředitele,“je přesvědčen Jiří Kuhn.
O tom, jak změnit konkurzy na ředitele, se odborníci dohadují už léta. Než se jejich závěry dostanou do Sněmovny, bude to – na rozdíl od návrhu poslance Fichtnera – ještě další léta trvat.