Hrozí, že Němcům kvůli migraci zdraží benzin

Radši vybereme víc peněz od občanů, než abychom zadlužili stát. Takhle teď uvažuje německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ekonomové mu přikyvují.

BERLÍN, KOLÍN NAD RÝNEM Pravděpodobným kandidátem, na němž by se ještě dalo vydělat, je teď benzin. Podle závěrů nové studie Ekonomického institutu a univerzity v Kolíně nad Rýnem by byl takový zdroj peněz do rozpočtu lepším řešením než zadlužit stát, což se zdá kvůli uprchlické vlně nevyhnutelné.

Německo letos hospodaří s rekordním přebytkem od sjednocení: k dispozici má 19,4 miliardy eur (525 miliard korun). Avšak ministři, kteří se těšili, že do jejich resortů poteče víc peněz, vyjdou naprázdno. Nejenže se přidávat nebude – někde se dokonce bude krátit.

Tajemník ministerstva financí Jens Spahn nyní poprvé před Němci otevřeně přiznal: „Každé euro půjde na financování nákladů na migranty. Peníze na jakákoli další přání všeho druhu jednoduše nebudou.“

Ministr financí Wolfgang Schäuble chce i pro příští roky udržet rozpočet v černých číslech. Jak to však udělá, je zatím otázka. Mnohamiliardový přebytek může podle propočtů ekonomů vydržet maximálně letos, pak si podle nich stát bude muset půjčit. Anebo zavést nejrůznější speciální poplatky. Zvyšování daní až do příštích spolko- vých voleb v roce 2017 nepřipadá v úvahu – vládní strany se na tom shodly v koaliční smlouvě.

„Celkem zajímavý nápad“

A tak poplatek za benzin představuje pro Schäubleho lákavou možnost, jak do řešení problému zapojit celou Evropu – zřejmě by se totiž nevztahoval jen na Německo. Svůj nápad poprvé představil evropským ministrům financí letos v lednu. Teď jej podpořila i čísla kolínských ekonomů, kteří „benzinový poplatek“považují za „zajímavou možnost“, jak si stát může přivydělat.

Zatím lze těžko odhadovat, kolik lidí do Německa v příštích letech přijde – vláda však podle svého interního dokumentu pro příští čtyři roky počítá celkem se 3,6 milionu lidí ze zemí Blízkého východu, Afriky a Asie. Tedy s tím, že od letoška do roku 2020 do Německa každý rok

Kolínský institut přitom o několik týdnů dřív vypracoval jinou studii na podobné téma: Kolik vlastně zabezpečení základních potřeb migrantů bude Německo stát? Při modelovém počtu 1,5 milionu lidí by náklady na ubytování, stravu, lékařskou péči a jazykové a integrační kurzy měly spolkovou vládu vyjít v následujících dvou letech na 50 miliard eur (cca 1,35 bilionu korun). Podobný odhad předložili také ekonomové z Kielu, podle nichž by náklady dosahovaly 55 miliard eur (1,5 bilionu korun).

Při střízlivých odhadech tak v následujících letech bude v německém rozpočtu nejméně 30 miliard eur (812 miliard korun) chybět.

I proto teď němečtí politici vyhodnocují, zda někde neutrácejí příliš. Naposledy se zastavili u výše sociálních výdajů – a to pro migranty z mimoevropských zemí i pro cizince z Evropské unie.