„Chceme se lidem přizpůsobit“
Městská knihovna má lidem pomoci v záplavě informací, myslí si její ředitel
PRAHA Městská knihovna v Praze letos slaví 125 let od založení. Vedle akcí ke svému výročí plánuje také například novou pobočku na Petřinách, která by měla být druhá největší v metropoli. „Chceme ukázat, jak má vypadat moderní knihovna evropského střihu,“přibližuje její podobu ředitel městské knihovny Tomáš Řehák.
Pražané budou letos svědky řady oslav, třeba oslav 700. výročí narození Karla IV. Pražská knihovna slaví pro změnu 125 let od založení. O čem budou ty vaše oslavy?
Chceme připomenout významné osobnosti, které jsou s knihovnou spojeny. Je to hlavně architekt budovy Ústřední knihovny na Mariánském náměstí František Roith a druhý ředitel knihovny Jan Thon. Myslíme ale i na naše současné knihovníky. Knihovna je totiž taková, jací jsou její lidé. Pokud chtějí Pražané zjistit, kdo jsou jejich knihovníci, mohou v březnu dorazit na akci s názvem Na Hrad v Domě čtení na Hradčanech. Představí se tam knihovníci, kteří jsou zároveň spisovatelé, výtvarníci, hudebníci, fotografové. Na sobotu 19. března chystáme den otevřených dveří. Lidé se mohou v Ústřední knihovně podívat do ředitelny, skladů nebo na to, jak zpracováváme knížky.
Zmínil jste Ústřední knihovnu. Jaký je podle vás její význam?
Je to největší veřejná knihovna v republice. Dostanete se sem z celé Prahy v podstatě do pětačtyřiceti minut, a Pražané navíc tu budovu berou už i jako památku. Zajímavostí je, že v roce 1928, kdy byla budo-
Poslání knihovny va dokončena, v ní tehdejší ředitel rozjel něco, co se ve Skandinávii se slávou zavádělo v 70. letech. Tím je pojetí knihovny jako multikulturního zařízení ve smyslu velkého množství různých forem. Už tehdy tady bylo kino, divadlo, galerie a multifunkční sály, ve kterých se pořádaly tance, přednášky i koncerty. A funguje to tak dodnes.
Musíte se nějak přizpůsobovat současným trendům? Je nutné hledat nějaké nové cesty, jak zaujmout lidi?
Já si nemyslím, že se musíme přizpůsobovat, ale že chceme. V tom je velký rozdíl. Klasickým příkladem je třeba elektronické čtení. Čím dál víc písmenek lidé přečtou z elektronického zařízení, a ne z papíru. My se buď můžeme děsit, že si lidé nebudou půjčovat knihy, nebo to můžeme chápat jako příležitost. Knihovna se teď může víc soustředit na to, které knížky lidem doporučit, pomáhat jim s tím, do čeho mají investovat svůj čas.
V čem tedy vidíte budoucnost městské knihovny?
Jedním z rysů dnešní společnosti je to, že zejména ve velkoměstě mizí veřejný prostor. A knihovna, to je veřejný prostor par excellence, a ještě navíc bezpečný a kultivovaný. My máme za úkol tento prostor udržovat, aby se tu mohli potkávat lidé napříč generacemi i sociálními vrstvami. Takže budoucnost knihovny vidím v tom, že má sloužit jako místo setkávání. A samozřejmě je tu ještě jeden úkol, a to pomáhat lidem orientovat se v informacích.
Jak to myslíte?
Lidstvo totiž během strašně krátké doby přešlo z tisíce let trvající etapy, kdy byly informace nedostatkovým zbožím, do fáze, kdy je má k dispozici kdokoliv, ale nemá čas a energii se v nich orientovat. To je vlastně pro knihovnu úžasná příležitost. Pořád máte člověka a informaci a chcete je dát dohromady. Dřív šlo o to, mu tu knížku zprostředkovat, protože si ji třeba nemohl koupit, teď je to o tom, že po- máháme člověku zformulovat jeho potřebu. Musíme lidem také pomoci v tom, aby nepřijímali rozhodnutí na základě nepravdivých informací. To je teď velmi aktuální i v souvislosti s uprchlickou krizí. Také v tom je budoucnost knihovny. Měla by pomáhat s integrací přistěhovalců, což mimochodem neznamená pracovat jen s přistěhovalci, ale i s většinovou populací. Takhle fungují hlavně knihovny v USA.
Kde ve světě ještě čerpáte inspiraci?
V Evropě jsou nejlepší knihovny v pásu od Nizozemska přes Skandinávii až do Finska. Tam je to jedna skvělá knihovna vedle druhé. Výborné knihovny jsou také v Německu a pro někoho možná překvapivě třeba i v Singapuru.
Jaký příklad si konkrétně z těch knihoven berete?
Od severských knihoven se snažíme inspirovat řekněme v naladění služeb. Skandinávská knihovna se vás nesnaží ohromit, ale snaží se vás přivítat a vtáhnout dovnitř, abyste se tam cítil jako doma. Nizozemci například používají mezi knihovníky provařený slogan, že knihovna je jen další obývák vašeho bytu. Od toho se odvíjí i vybavení knihovny. Takže se i my postupně snažíme pobočky vybavovat pohodlnými křesly namísto tvrdých studijních židlí.
V roce 2012 jste kvůli úsporám některé pobočky zavírali. Jaká je situace teď?
Síť poboček jsme sice před pár lety museli redukovat z ekonomických důvodů, ale myslím, že se nám dařilo k těm redukcím přistupovat po- měrně opatrně a neřezat moc do živého. Takže jsme třeba zavřeli knihovnu v ulici 5. května. To byla pobočka v nevyhovujících prostorech, v mnoha ohledech zchátralá a na místě, kde nedávala přílišný smysl. V jiných případech se nám ale podařilo dohodnout s městskými částmi, aby převzaly část anebo celé náklady. Třeba pobočku na Pohořelci kompletně platí Praha 1, protože je součástí její strategie, že se z Prahy 1 nemá stát jen turistická zóna. My bychom ji ale z celkového pohledu bývali zavřeli, protože nebyla nezbytně nutná. Část úspor pak vznikla například omezením otevírací doby nebo stáhnutím personálu.
Takže se úspory vyplatily?
Díky tomu, že jsme tu síť zefektivnili, si teď můžeme dovolit otevírat nové pobočky tam, kde jsou zapotřebí. Nejnovějšími přírůstky jsou pobočky Vozovna, Sedmička, která nahradila dvě knihovny v Holešovicích, a potom Lužiny.
Novou pobočku plánujete také do Petřin. O co půjde?
Současná pobočka na Petřinách je v několikrát překolaudované budově, takže potřeba nové pobočky je tam velká. My bychom tam chtěli postavit knihovnu číslo dvě v celé síti co do velikosti. A navíc by to byla v historii Prahy teprve pátá budova, která slouží jako knihovna už od svého počátku. Cílem je ukázat, jak má vypadat moderní pobočka evropského střihu. Měla by fungovat jako multigenerační knihovna s podporou kreativních programů. A i tady bychom rádi využili inspiraci ze severských knihoven. Doufám, že příští rok začneme stavět.