Bacily, čočka i bolavá těla. Ve jménu medailí

tyři roky byl Ondřej Moravec během sezony vždy zdravý, až se tomu sám divil. Jistě, sem tam nějaký ten zánět achilovky, ale jinak nic vážného. Na vrchol zimy se pokaždé připravil skvěle. Až letos to přišlo. Tělo začalo stávkovat. Nejprve v Presque Isle. Místo aby závodil, jen ležel v posteli, pil čaj, potil se a kurýroval horečku, šplhající k 38 stupňům. Teprve po šesti dnech vylezl ven na vzduch.

Vrátil se do Evropy a věřil: Zase bude líp, šampionát je ještě daleko.

Zůstalo jen u přání. Dorazil na soustředění na Pokljuce a hned se stal jednou z obětí střevní chřipky, která si poddala český tým.

„Znovu jsem lehl, prozvracel noc a byl totálně vyždímaný. Podělalo se to se vším všudy. Celkem 14 dnů jsem fakt nedělal vůbec nic.“

Teprve v úterý opět absolvoval

Na tratích i na střelnici dali všichni do přípravy maximum. „Jsem teď docela bolavej. No co, to přejde,“povídá Michal Šlesingr.

Vyčerpaná Gabriela Soukalová v pátek prospala celé odpoledne. „Dostáváme tu takovou čočku, že už jsme úplně vyřízení. Asi trenéři zkoušejí, kde leží hranice lidských schopností,“zasměje se. „Ale ještě běhám. Jen na té podložce se mi potom třesou ruce i nohy.“

Trenéři doufají, že se naplní zásada – těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Tak jako loni v Kontiolahti.

„Ať už se závodí, to totiž bude proti Pokljuce jednoduché,“přeje si Soukalová. Vítková uznává: „Prodleva od posledních závodů je dlouhá. Taky už mám tréninků plný zuby. Ovšem natrénováno mám nejvíc, co jsem mohla mít.“

Většina týmu dnes míří přímo z Pokljuky do Osla. Sedm únavných týdnů v kuse stráví na cestách. „Protože ten jeden den, co jsem po Americe byla doma, se ani počítat nedá,“připomene Vítková.

Nyní nicméně mobilizují veškeré síly. Ve čtvrtek začíná na legendárním Holmenkollenu vrchol sezony, mistrovství světa. Odtud se potom vydají na Sibiř, kde si rozdělí velké i malé křišťálové glóby. Zbývají tři týdny tuhých bojů. „A pak bude konéééééc,“zakřičí si Vítková.

Už jen tři dny a pak to vypukne. Elita biatlonu míří do Osla na světový šampionát. Jak na Pokljuce ladil formu český tým?

Touží po medaili