Hráči křičí na rozhodčího. Tak ven s ním!

Bylo jasné, že to přijde, protože se tak děje každý rok, jen se čekalo kdy. A ono se tak stalo hned v prvním zápase letošního hokejového play-off. Po pondělním duelu v Chomutově se totiž Libor Zábranský, majitel a trenér brněnské Komety, rozhodl vetovat sudího Jana Hribika.

Má na to dle pravidel právo, dělávají to i jiné kluby a znamená to, že daný arbitr po zbytek sezony nesmí pískat utkání stěžujícího si mužstva. Což ve zmíněném případě vlastně žádný trest už není, protože hokejisté Brna mají od pátku po sezoně, zatímco Hribik to může dotáhnout do finále.

Ale jde o něco jiného, o důvod, proč se Zábranský rozhodl sudího bojkotovat. „Nelíbí se mi, co jsem viděl. Není přece možné, aby si hlavní rozhodčí nechal sprostě nadávat ze dvou metrů a dělal, že nic neslyší. To není o faulech a rozhodování ve zlomku vteřin. Tohle je o respektu a o řízení utkání pevnou a spravedlivou rukou,“čertil se v rozhovoru na webových stránkách svého klubu.

A tak se ono vetování – či alespoň jeho verbální vysvětlení – jevilo jako gesto, které je křišťálově šlechetné, protkané vyšší mravností i principy sportovní etiky. Jistě, hráči na rozhodčí křičet nemají, a už vůbec ne sprostě. A stane-li se, má sudí ukázat svou moc. Jenže je poněkud podivné, když ho za to peskuje někdo, kdo alespoň polovině hráčů, kteří stojí na ledě, velí. A je podivné, že slova o respektu míří na muže v pruhovaném, a ne na ty, které coby majitel slušně platí. Zkrátka je to stejné, jako když necháte ze školy vyhodit učitelku za to, že ji vaše děti urážely.

Je to jen další důkaz, že máme obecně potíže s autoritami. Rádi zpochybňujeme soudce, policisty, učitele, rozhodčí, své šéfy...

Můj lektor angličtiny pochází z Kanady.