Irácká cesta sem a zase zpátky

Je to jen pár týdnů, co se v rekreačním zařízení nedaleko Jihlavy zabydlelo 25 iráckých křesťanů, kteří v České republice chtěli azyl. Teď si to rozmysleli a oficiálně požádali ministerstvo vnitra, aby jejich azylové řízení přerušilo. To jim obratem vyhovělo. A včera dostali podle mluvčí Hany Malé zpět své irácké pasy.

Podle zákona má nyní rozvětvená rodina sedm dní na to, aby opustila české území. Nadace, která je sem přivezla, jim po tu dobu bude platit ubytování. Kdyby tu rodina zůstala i poté, dostala by se do pozice ilegálních imigrantů. Nemají totiž v pasech platná víza, která Iráčané potřebují ke vstupu do země.

O tom, jaké mají dál úmysly, může Jan Talafant, ředitel Nadačního fondu Generace 21 a koordinátor projektu, který měl do České republiky přesídlit více než 150 iráckých křesťanů, jen spekulovat. „Nevíme, co chtějí, a bojím se, že to nevědí ani oni. Slyšeli jsme od nich několik různých verzí,“komentuje situaci. Velkou roli v rozhodnutí opustit Českou republiku podle něho hrály i silné rodinné vazby. Některým z nich se prostě stýskalo.

Ministr vnitra Chovanec je na rozdíl od něho přesvědčený, že důvodem je snaha dostat se do jiné, pro migranty atraktivnější evropské země. Okamžitě projekt pozastavil. Dalších devět iráckých křesťanů, kteří měli přiletět do Česka příští týden, proto už nedorazí. K tomu, zda a případně kdy by se mohl projekt znovu rozběhnout, se ministerstvo vyjadřovat nechce. Ostatní Iráčané, kteří už v Česku jsou, tu budou dál za stejných podmínek.

Šance, že by Iráčané, kteří si u nás azyl rozmysleli, uspěli jinde, je však podle Chovancova úřadu velmi malá. „O mezinárodní ochranu v jiném členském státě požádat mohou, ale podle platných unijních pravidel, tzv. dublinských nařízení, má tento stát právo tyto osoby vrátit do už v pondělí v časopisu Ona Dnes České republiky,“říká Hana Malá s tím, že hradit cestu zpátky do Iráku jim ministerstvo nechce.

Neudělá to pravděpodobně ani nadace, která je sem přivezla a do této chvíle také platila všechny náklady na pobyt, tedy například ubytování nebo jazykové kurzy. „Tím, že vystoupili z azylového řízení, s námi ukončili spolupráci. Jak to bude dál, je ožehavá otázka. Nadačnímu fondu nikdo nedal peníze na to, aby provozoval turistiku. Nejdříve by musel konkrétní dárce souhlasit s tím, abychom dar použili jinak,“dodává.

„Nevíme, co chtějí, a bojím se, že to nevědí ani oni. Slyšeli jsme od nich několik různých verzí.“Jan Talafant, ředitel Generace 21 „Jinde v EU o azyl požádat mohou, ale podle pravidel má každý stát právo vrátit je do Česka.“Hana Malá, mluvčí resortu vnitra

Kromě rodiny z Jihlavy se rozhodlo z Česka odjet ještě dalších osm Iráčanů, kteří našli dočasný domov v Brně. „Jde o starší manžele, kteří neodhadli, jak budou reagovat na tak radikální změnu. S nimi se do Iráku kvůli silným rodinným vazbám vrátí také jejich dvě dcery s rodinou,“říká Talafant. Zbytek jejich krajanů je podle něho v Česku spokojený.

ZpÁtky do utečeneckého tÁborA

Pokud zůstanou na českém území, hrozí Iráčanům vyhoštění jako každému cizinci, který zde pobývá nelegálně. „Je pak na uvážení správního orgánu a na okolnostech, zda budou umístěni do detenčního zařízení,“říká Kateřina Rendlová z cizinecké policie s tím, že ke konkrétnímu případu nemá dostatek informací.

Tak jako u řady další migrantů, kteří v posledních měsících přišli do Evropy, zůstává otázka, kam by se měli vrátit. Rodina od Jihlavy musela podle Talafanta opustit svůj původní domov v létě 2014, kdy třímilionové město Mosúl v severním Iráku obsadili bojovníci Islámského státu. Od té doby přežívali v utečeneckých táborech v kurdském Erbílu. Tam se v loňském roce dostali na seznam budoucích přesídlenců do Česka.

„Byli opravdu v zoufalé situaci, přespávali po rozestavěných domech a v uprchlických táborech v Erbílu, nakonec uvázli v Libanonu, kde dostali status uprchlíka od Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky,“říká Talafant s tím, že se členy rodiny komunikovali před odjezdem do Česka několik měsíců.