Pivo, fotbal, děti. Dokonalý scénář
Vtelevizních záběrech byl vidět hlavně jako nosič hůlky, o kterou se opíral prezident Miloš Zeman. Ve skutečnosti však byl architektem celé návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Milovník historie a hradní kancléř Jindřich Forejt tak stál například za tím, aby se oba prezidenti rozloučili na terase Strahovského kláštera. „Byl v tom kus historie. A navazovalo to i na sdělení pana prezidenta, že sice nemá Bílý dům nebo zlatý kočár, ale zlatou Prahu,“poznamenává hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
To Zeman zase přišel s nápadem návštěvu začít v Lánech. Zámek na- cházející se padesát kilometrů od Prahy zvolil prý proto, že zde dosud žádnou zahraniční státnickou návštěvu nepřivítal.
Tohle privilegium za necelých čtrnáct dní částečně ztratí. Do Lán hodlá Zeman vzít i rakouského prezidenta Heinze Fischera, jehož chce na znamení společného přátelství přijmout v salonku Tomáše Garrigua Masaryka na nedalekém nádraží ve Stochově. Na stejném místě Masaryk v roce 1919 přijal rakouského prezidenta.
A zase u toho bude ve velké roli Forejt, který vlaky označuje za jednu ze svých vášní. „Ale prezident Čínské lidové republiky zůstane tím prvním, který se s panem prezidentem podíval do Lán,“zdůrazňuje Ovčáček.
Zemanovi hodně záleželo na tom, aby z návštěvy vyplynulo, že oba státníci k sobě mají osobně blízko. I proto program začínal a končil neformálně. V pondělí večer v Lánech se tak oba politici setkali nad Zemanovou oblíbenou zvěřinou – bažantí vývar následoval bažant špikovaný zvěřinou. „Neformální byly také oděvy. Prezidenti neměli kravaty, já jsem si zase nevzal obvyklý černý oblek,“popisuje Ovčáček.
V úterý a během středečního dopoledne pak šlo o to, spojenectví mezi oběma muži dokázat co nejvíce kroky. A v režii hradního týmu to byly hlavně podpisy nad nejrůznějšími dohodami a memorandy o vzájemné spolupráci. Až někdy přítomní – na Žofíně to byl třeba guvernér České národní banky Miroslav Singer – přiznávali, že už se v množství stvrzených dokumentů lehce
Zemanův kancléř ztráceli. Kromě miliardového nákupu akcií J&T totiž státníci dohlíželi třeba i nad podpisem dohody o tom, že čínskému prezidentovi vyjde kniha přeložená do češtiny. A v tu chvíli se opět dramaturgicky vytáhl Forejt – po podpisu následovalo vystoupení jeho oblíbeného chla- peckého sboru Boni pueri. Zeman, který si sbor oblíbil, ho už vzal s sebou na svoje krajské výjezdy nebo při návštěvě německého prezidenta. Aby tak měl čínský prezident větší pocit výjimečnosti, po vystoupení sboru následoval ještě ohňostroj.
Zatímco chlapecký soubor nebo ohňostroj měly čínského prezidenta překvapit, s účastí jednoho z nejlepších českých fotbalistů všech dob Pavla Nedvěda počítal. Už dříve bylo dohodnuto, že by měl Nedvěd pomoci s propagací fotbalu v Číně. Si Ťin-pching je totiž velkým fotbalovým fanouškem. A hradní kancelář si tak nemohla dovolit Nedvěda na Hrad nepřivézt. Protože Číňané, kteří zatím ve fotbale z dálky hledí na asijské rivaly z Japonska či Jižní Koreje – nemluvě o evrop- ských týmech – investují v současnosti ve velkém do fotbalových akademií, bylo jedním z bodů programu i setkání s malými českými fotbalisty a hokejisty.
A šéf Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík, který před půl rokem pomáhal dohodnout nákup fotbalové Slavie Prahy čínskou společností CEFC, zase v době návštěvy čínského prezidenta na Slavii uspořádal turnaj fotbalových žáků.
A náhoda nebyla ani to, že si Zeman a Si Ťin-pching na rozloučení připili pivem na terase Strahovského kláštera s panoramatem Pražského hradu v pozadí. „Byla to kromě přátelského gesta reakce na to, že čínská společnost nedávno v České republice nakoupila pivovary,“přiblížil Ovčáček.