Hieronymus Bosch rozebraný na součástky
Letos si kulturní veřejnost celého světa připomíná pětisté výročí smrti jednoho z největších nizozemských malířů, známého jako Hieronymus Bosch. Příspěvkem je i české vydání monografie amerického historika umění Garyho Schwartze s podtitulem Cesta do nebe a pekla, kterou vydává koncern Euromedia pod značkou Universum.
Když už se našinec nedostane do Muzea Severního Brabantska v malířově rodném ’s-Hertogenboschi, kde je k vidění až do 8. května velká boschovská výstava, ani do madridské galerie Prado, jež chystá ještě větší retrospektivu na květen až září, musí se spokojit s reprodukcemi a doprovodným textem. Budiž řečeno hned v úvodu, že v krásně vytištěné monografii najde prakticky všechna Boschovi připisovaná díla, a to nejen v celkových reprodukcích, ale v mnoha případech takříkajíc „rozebraná na součástky“.
Autor totiž v pohledech na detaily jednotlivých obrazů dovozuje svoje teorie, případně ilustruje spory kunsthistoriků, které se tohoto do značné míry tajemného malíře týkají. V některých místech se tak svižně napsaná monografie mění takřka v uměnovědnou detektivku.
Malíř s tonzurou
Hieronyma Bosche z dnešního pohledu znalců umění provází víc otázek než odpovědí. Ta týkající se jeho jména je vlastně nejjednodušší. Jméno, jež známe, on sám nikdy nepoužíval. Nejčastější užívanou po-
Nesení kříže
dobou křestního jména je Jheronimus a tu také autor důsledně v knize používá. Příjmení si umělec vzal z části názvu svého rodiště, v reál- ném čase malířova života jej však znali jako van Akena. Nesl tedy přídomek „z Cách“, odkud pocházel jeho rod. Který se mimochodem ma- lířství věnoval po několik generací, a Bosch se tedy měl kde učit.
Daleko větší spory, které Schwartz uvádí, se vedou ohledně autorství jeho obrazů. Souvisí to například s otázkou, zda vůbec měl Hieronymus Bosch podle dobového zvyku svoji malířskou dílnu s pomocníky a učedníky. Znalci například dovozují, že některé části obrazů maloval levák a jiné pravák.
Gary Schwartz také vyvrací představu, jakou o Hieronymu Boschovi můžeme získat při pohledu na jeho fantaskní obrazy plné nestvůr, zla, násilí. Že totiž muselo jít o nonkonformního umělce, balancujícího na hraně dobových, zejména církevních zákonů. Pravý opak je pravda. Bosch byl zámožný měšťan, člen křesťanského Bratrstva přeslavné Panny Marie. Dokonce s kněžskou tonzurou na temeni.