„Mám limit, tak jsem ho vyčerpal“
I senátoři z Prahy, kteří to mají do práce pár minut, dostávají příspěvek na dopravu přes 22 tisíc měsíčně. Nelogické náhrady však nikdo změnit nehodlá
Provolat 70 tisíc korun za rok není úplně snadné, pokud člověk nejede na druhý konec světa nebo si za datový tarif nestahuje filmy. Sedmdesát tisíc korun je současný strop, který mají na účty za telefon čeští senátoři. Dva z nich, Tomáš Grulich z ODS a Jan Látka z ČSSD, ho loni provolali celý.
„Mám limit,tak jsem ho vyčerpal. Až bude nižší, provolám méně,“reagoval včera Grulich.
Pro srovnání, senátorka Zuzana Baudyšová či její kolega Jaroslav Kubera provolali desetkrát méně, jiní si dokonce nefakturovali ani korunu.
Petr Bratský z ODS loni provolal 69 996 korun. Čtyři koruny tak Senátu ušetřil. Bratský se v žebříčku největších ročních účtů za telefon objevuje pravidelně. Navzdory své zálibě v telefonování MF DNES mobil nezvedl a neodpověděl ani na e-mail.
Kompletní přehled, jak kteří senátoři čerpali náhrady v roce 2015, poskytla MF DNES přímo kancelář Senátu. Například předseda horní komory Milan Štěch podle ní dostává na reprezentaci skoro 400 tisíc korun, řadový senátor něco přes sto tisíc ročně.
Náhrady na reprezentaci a na dopravu dostávají senátoři ke svému platu automaticky. Neexistuje způsob, jak je odmítnout. Systém je vlastně nutí si tyto peníze vzít.
Tím vznikají zajímavé paradoxy. Václav Hampl byl zvolen v Praze 1, tedy v obvodu, ve kterém sídlí Senát. Přesto dostává (stejně jako ostatní Pražané v Senátu) náhrady na dopravu 22 800 korun měsíčně, za což by fakticky mohl najezdit stovky kilometrů denně. Náhrada je paušální, vypočítává se „podle vzdálenosti trvalého bydliště od sídla Senátu“a chodí mu automaticky.
Podobně jako Hampl je na tom i senátor za Prahu 5 Václav Láska. Ten to má ze Smíchova čtvrt hodiny tramvají. Láska však vysvětluje, že ačkoli je senátorem za Prahu, žije jinde. „Mám trvalé bydliště v Rakovníku, ale i tak projezdím méně,“odpověděl Láska.
Vysvětlení, proč mají i pražští senátoři tak vysoké paušály na dopravu, se nehledá snadno. „Pražští senátoři mají náhrady největší, ale nejspíš se to týká i cest na letiště a dalších,“odhaduje mluvčí Senátu Eva Davidová.
Nájemník u vlastní strany
Zajímavou podnikatelskou příležitostí je také náhrada, kterou senátoři pobírají na provoz své kanceláře v obvodu, v němž byli zvoleni. Platí to v případě, že pan senátor úřaduje někde „doma“. Na kancelář může člen horní komory dostat až 386 tisíc korun ročně. Komunistický senátor Václav Homolka vykazuje 326 tisíc korun ročně, přičemž si svou kancelář pronajímá v budově okresního výboru KSČM v Chomutově. Peníze tak platí do kasy vlastní strany. Ostatně okresní předseda strany Jaroslav Komínek je zároveň Homolkovým asistentem.
Komínek dokáže klidným hlasem vysvětlit, že „kdyby měl pan senátor kancelář jinde, tak by se to asi členům strany nelíbilo“. A hned dodává, že KSČM je (kvůli své minulosti) jedinou stranou, která má všude po okresech vlastní budovy. „Kdyby měly ostatní strany vlastní domy, tak jim (senátoři) také platí,“uvedl Komínek.
A nemohla být komunistická strana velkorysá a vlastnímu senátorovi vypočíst jen symbolické nájemné? „Smlouvu s panem senátorem uzavíral ústřední výbor,“reagoval Komínek.
Na druhou stranu jsou senátoři, kteří po svém „zaměstnavateli“skoro žádné náhrady nechtějí. Miliardář Ivo Valenta a podnikatel roku 2013 či „továrník“Jiří Hlavatý zvolený za ANO, si žádné peníze na kancelář, přechodné ubytování ani mobily neúčtují.
Reforma náhrad? Jen u vězňů Poslanci chtějí v současné době zákon o platech a náhradách měnit. Důvodem je exposlanec David Rath, kterému nyní musí Sněmovna doplatit 280 tisíc korun. Podle rozhodnutí soudu měl totiž Rath nárok pobírat náhrady na stravu a reprezentaci i v období, kdy byl coby poslanec ve vazební věznici.
Novela, která by měla systém náhrad změnit, proto nepřináší žádnou zásadní reformu. Přibude jen pravidlo, že poslanec ve vazbě ztrácí na náhrady za dopravu, stravu a reprezentaci nárok.
Poslanec za TOP 09 Martin Plíšek chce náhrady pokrátit i dlouhodobě nemocným poslancům. Zákon však podle něj nemůže pamatovat na každou situaci a marnotratné zákonodárce neusměrní. „Možná, že už i to zveřejnění na ně vyvine určitý tlak,“míní Plíšek.
Kdyby měly ostatní strany vlastní domy, tak jim jejich senátoři také platí nájem.
Jaroslav Komínek, asistent komunistického senátora Václava Homolky, který si pronajímá kancelář v okresním sídle KSČM