„Mají právo požádat o azyl znovu“

PRAHA Pokud se iráčtí křesťané vrátí do Česka, nic jim nebrání v tom, aby znovu požádali o azyl, je přesvědčen Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům. Původní azylové řízení podle něj bylo nestandardní. „Že měli azyl přislíbený ještě před odjezdem, byl velmi vstřícný krok,“míní. Co čeká Iráčany, pokud se vrátí do České republiky? Česká cizinecká policie si je na hranicích převezme od policie německé. Může, ale také nemusí je umístit do detenčního zařízení. Požádají-li sami o azyl, do detence by správně jít neměli, to je z hlediska zákona krajní řešení a nemělo by se používat systémově, i když k němu policie často sahá v případě, že tito lidé nemají v pořádku doklady. Žadatelé o azyl se mohou na našem území volně pohybovat. Stává se často, že uprchlíci odmítnou už udělený azyl? To je výjimečné. Stává se, že odejdou v průběhu azylového řízení, to u nás může trvat i řadu let. Ale že by někdo odmítl už udělený azyl, to téměř vůbec ne. Já osobně si pamatuji jen na jednu bosenskou rodinu, která se rozhodla vrátit, protože se u nás nedokázala integrovat. Mohou české úřady odmítnout, pokud znovu požádají o azyl? Podle dublinského nařízení mají nárok požádat o mezinárodní ochranu, jinak by nás Němci nemohli považovat za bezpečnou zemi podle dublinského nařízení. Mají zaručeno, že když už azyl jednou získali, automaticky ho dostanou znovu? To bych za úplně jisté nepovažoval. Záleží na tom, do jaké míry bylo posuzování jejich žádostí nestandardní. V tomto projektu se jim zatím dostalo velmi nestandardního zacházení, měli dopředu přislíbeno, že azyl dostanou, na základě toho, že byli prověřeni v Iráku. Je otázka, jak bylo toto prověření důkladné. Azyl jim byl také udělen velmi rychle. Lhůta pro vyřízení žádosti o azyl je nově šest měsíců, při zamítání žádostí je obvykle dodržena. Když má žadatel důvod o azyl žádat, a navíc jde o muže z Blízkého východu, prověřování může trvat léta. Pokud se budou jejich žádosti posuzovat znovu, co je čeká? Mělo by se znovu individuálně zjišťovat, zda splňují definici uprchlíka podle ženevské úmluvy, tedy jestli jsou v zemi svého původu pronásledováni, v jejich případě pravděpodobně z důvodu náboženství. Žadatelé o azyl jsou opakovaně vyslýchá- ni, musí velmi podrobně vyprávět svůj životní příběh.Výhodou samozřejmě je, když mohou předložit konkrétní důkazy. Například předvolání na policii, lékařskou zprávu, kterou prokážou, že byli mučeni, nebo třeba svědectví opozičního politika z jejich země. Ti mají často v některé z evropských zemí své sídlo.

Jejich příběh se srovnává s informacemi z jiných zdrojů, především na internetu. Když například bude tvrdit, že se účastnil demonstrace a že byl kvůli tomu zatčen, dá se dnes bezpečně ověřit, nejen jestli se demonstrace konala, ale i co se dělo po ní. Informace se ověřují také na místě prostřednictvím Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nebo českých zastupitelských úřadů. Je Irák pro křesťany bezpečnou zemí? Záleží na konkrétní oblasti. V chaosu, který v Iráku vládne, pro ně například Bagdád nebo Mosul může být smrtelně nebezpečné místo, na rozdíl od iráckého Kurdistánu, relativně bezpečného pro křesťany.

„Že měli azyl přislíbený ještě před odjezdem, byl velmi vstřícný krok.“Martin Rozumek