Terezínský Brundibár teď míří do Madridu
Původně to mělo být prostě veselé dílko pro děti o potrestaném zlém flašinetáři, nakonec se z něj však stal symbol vzdoru. Operu Brundibár složil pražský židovský skladatel Hans Krása na text spisovatele Adolfa Hoffmeistera už roku 1938, ale do dějin vešla až díky uvádění v terezínském ghettu, kam byl Krása deportován roku 1942.
V těžkých podmínkách tam malí vězni operu odehráli více než padesátkrát, než je transporty začaly odvážet do vyhlazovacích táborů. S jedním odjel i Krása, posléze zavražděný v plynové komoře v Osvětimi.
Od druhé poloviny 70. let a zvláště pak od 90. let minulého století se Brundibár začal vracet k divákům v různých zemích. V Madridu zazněl roku 2008 na půdě Univerzity Karla III. Teď Brundibára nastudovalo i madridské Teatro Real (Královské divadlo), které patří ke světovým operním domům. Dosud přitom nebylo obvyklé, aby se komorní dětská opera hrála na velké scéně.
Španělskou verzi připravili s dětským sborem Pequeňos Cantores de la Jorcam režisérka Susana Gómezová a dirigent Jordi Francés. Premiéra se koná dnes, už během týdne však představení zhlédly školní děti.
Vystavují kresby vězňů
Podle uměleckého ředitele Teatro Real Joana Matabosche není zařazení Brundibára do repertoáru náhodné. „Souvisí s celkovou dramaturgií sezony: Parsifal Richarda Wagnera, Brundibár, Mojžíš a Áron od Arnol-
Pozor na zlého flašinetáře! da Schönberga a Císař z Atlantidy Viktora Ullmanna. Všechna tato díla mají co do činění se středoevropským antisemitismem v době, kdy Evropa rezignovala na svoje kulturní a civilizační hodnoty,“vysvětluje Matabosch.
Podle něj všechny tyto opery nějakým způsobem odrážejí i touhu po silných lídrech, což dnes začíná být opět aktuální téma v Evropě i USA. „Španělé ho vnímají vzhledem ke zkušenosti s diktátorem Frankem citlivě. Z toho důvodu je pro nás uvedení Brundibára velmi emotivní záležitostí,“dodává.
Inscenaci doprovází speciální program, který připravilo České centrum v Madridu. Uspořádalo například přednášky Dagmar Lieblové, rodačky z Kutné Hory, která v terezínských představeních zpívala a jako jedna z mála tehdejších aktérů přežila.
Ředitel Českého centra v Madridu Stanislav Škoda upozorňuje také na výstavu kreseb terezínských vězňů z Památníku Terezín v prostorách Teatro Real. „Španělé dějiny holokaustu znají velmi dobře, ale málokdy si je spojují například s krásami Prahy nebo vůbec s Českou republikou,“dodává.