Tablety kazí dětem prospěch
PRAHA Mezi využíváním tabletů či počítačů při výuce a výsledky žáků je nepřímá úměra: ve školách, kde se používají méně, mají děti lepší výsledky. A naopak tam, kde je výuka plná techniky, žáci spíš zaostávají.
Zjistila to Česká školní inspekce, když údaje o používání výpočetní techniky ve školách porovnala s výsledky žáků v prestižních mezinárodních srovnávacích testech PISA a ICILS.
Výzkum inspektorů, který má MF DNES exkluzivně k dispozici, potvrzuje, že dát dětem do ruky tablety nestačí k tomu, aby se zlepšily například v matematice. Jednoznačně se ukázalo, že úspěch těch nejlepších škol na technologiích nestojí.
Na základních školách a víceletých gymnáziích, které měly v matematických testech PISA nejlepší výsledky, se podle analýzy výpočetní technika při výuce používá méně než na školách, které patří k méně úspěšným.
A vůbec nejde o malé rozdíly. Na otázku, jestli v posledním měsíci během hodin matematiky student alespoň jednou použil počítač, odpovědělo „ano“jen 10 procent dětí z velmi úspěšných víceletých gymnázií, zato 45 procent dětí z gymnázií méně úspěšných. Na gymnáziích s průměrnými výsledky v testech to bylo 22 procent studentů.
Obdobně to vypadá i na základních školách. Na velmi úspěšných používalo při výuce počítače jen 22 procent žáků, na průměrných 30 a na méně úspěšných 33 procent dětí.
„Z analýzy vyplývá především to, že používání výpočetní techniky není automaticky spojeno se zvýšením kvality vzdělávání,“vysvětluje vrchní školní inspektor Tomáš Zapletal. Inspektoři analýzu dělali právě proto, aby zjistili, zda technika, jejíž zavádění do škol je v módě, skutečně zlepšuje výsledky dětí.
Závěry studie se nedají jednoduše shrnout tak, že by děti hlouply kvůli tabletům. Spíše však upozorňují na to, že tam, kde se učí kvalitně, tablety zase tolik nepotřebují, a kde výuka zaostává, technika nepomůže.
„Když se s počítači na školách začínalo, byla s nimi spojena nerealistická očekávání. Představovali jsme si, že se naučíme dvakrát více dvakrát rychleji,“říká Antonín Jančařík z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, který se využitím výpočetní techniky v hodinách matematiky zabývá. Upozorňuje, že záleží hlavně na tom, jak učitelé dokážou počítače využívat. A právě v tom bývá problém – nejen v Česku, ale i v cizině. „V Británii udělali po plošném zavedení tabletů do škol průzkum. U cizích jazyků zjistili statisticky nevýrazný posun směrem nahoru, u matematiky však žádný nárůst nebyl,“upozorňuje Jančařík.
Studie školní inspekce také zjišťovala, kolik času tráví děti během volna na internetu a zda jim to pomáhá s přípravou na školu, nebo naopak.
„Když se s počítači na školách začínalo, mysleli jsme si, že se naučíme dvakrát více dvakrát rychleji.“Antonín Jančařík, Ped. fakulta UK
Právě způsob, jakým se tablety a počítače ve školách používají, považuje za zásadní problém Pavel Böhm, dnes už bývalý učitel matematiky se sedmiletou praxí (polovinu z ní absolvoval na prestižním gymnáziu PORG) a vřelým vztahem k využívání moderních technologií při vyučování.
„Pokud ho škola pořídí a oni ho dostanou do ruky s tím, že ho prostě musí využít, není to dobře,“podotýká Böhm. Kromě toho, že se naučí využívat technologie efektivně, by měl navíc učitel vědět, že to ne každé dítě ocení, každé se totiž učí jinak. „Dobrý učitel ví, že jsou různé způsoby, jak se lidé učí, a že v hodině vždycky bude dělat kompromisy a nezavděčí se všem,“dodává.
To limituje pozitivní dopad různých akcí typu „tablety do škol“. Tehdy ministerstvo školy vyzvalo ještě za Chládka v roce 2014 k nákupu tabletů a počítačů za miliardu z evropských fondů.
Na internetu hrají hry a stahují...
Další otázky, které z analýzy vyplývají, míří mimo školu a naznačují, že moderní technika může děti snadno odvádět od učení. Ukázalo se totiž, že děti z méně úspěšných škol tráví doma v průměru na internetu více času než děti ze škol úspěšných.
Liší se také v tom, jak internet používají. On-line tráví nejvíce času děti z méně úspěšných základek. Nejvíce času věnují hraní her, surfování po internetu pro zábavu nebo stahování filmů a hudby, ale také přípravě do školy nebo práci na domácích úkolech.
Je mezi nimi také nejvíce extrémních uživatelů internetu, tak jsou v analýze označeny děti, které tráví denně on-line šest a více hodin. Na méně úspěšných základkách je jich 14 procent, o téměř polovinu více než na nejlepších základkách.
... bez něj ale nemají informace
Ani opačný extrém, tedy velmi omezený přístup k internetu, ale dětem nesvědčí. Tak jako je na méně úspěšných základních školách nejvíce extrémních uživatelů internetu, je tu také nejvíce těch, které Česká školní inspekce označuje jako uživatele zdrženlivé. To jsou děti, které na internetu tráví do 30 minut denně.
„Pro úplnou informaci uvádíme, že čtyři procenta žáků z méně úspěšných základních škol nemají doma připojení k internetu, naopak mezi žáky z velmi úspěšných škol mají doma přístup k internetu všichni,“konstatuje v textu Česká školní inspekce.
Místo na paměť spoléhají na PC
To odpovídá výsledkům nejrůznějších výzkumů, které se nevěnují jen matematice. „Celkový čas strávený na internetu výkon dětí ve škole ovlivňuje,“potvrzuje Antonín Jančařík.
Používání výpočetní technologie podle průzkumů vede ke ztrátě některých kognitivních funkcí, lidé například méně používají paměť.
„Můžeme se zatím jen dohadovat, jaký dopad to má a bude mít na matematiku, předpokládám ale, že větší, než zda se při výuce používají, nebo nepoužívají počítače,“míní odborník na výuku matematiky.
Pokud škola pořídí tablety a žáci je dostanou do ruky s tím, že je prostě musí využít, není to dobře.
Pavel Böhm bývalý učitel matematiky na gymnáziu PORG a propagátor IT technologií na školách