Císařská mystika: opar i smartphone v kostele na Karlově
PRAHA Vůně kadidla i staroby. Zdá se, že se pod osmicípou klenbou kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově vznáší také lehký opar dýmu. A uprostřed vší té potemnělé středověké mystiky stojí sotva desetiletá tmavovlasá dívenka. Soustředěně hledí do chytrého telefonu a ťuká prsty na obrazovku. Vypadá to, že ji komentovaná prohlídka trochu nudí.
Člověku to nedá a letmý pohled přes rameno dítěte překvapí. Děvče si nehraje, prohlíží si snímky presbytáře, zlacených ozdob a soch, o kterých hovoří jeden z průvodců a jež si školačka chvíli předtím vyfotografovala.
Historie plná mučení a rabování
Atmosféra původně gotického kostela je skličující, možná až hororová, jako sama historie budovy. Návštěvníkům ji během speciální nedělní akce přiblížili studenti Univerzity Karlovy. Nevynechali například to, že přilehlý augustiniánský klášter a kostel vyplenili husité Nové Město Vzor a později pražská lůza, která v sedmnáctém století po vpádu Pasovských do města rabovala, také mučila a zabila opata, převora a jednoho z kanovníků.
„Jsme z Vyšehradu a chtěli jsme kostel na Karlově poznat především proto, že si dnes lidé málo uvědomují, co všechno Karel IV. v Praze založil a pro město vykonal. Dnes si to připomínáme. Z kostela jsme prostě nadšené,“svěřila se jedna z návštěvnic prohlídky, Irena Dörrová.
Příběh nenápadné starorůžové budovy je plný poutavých detailů. Karel IV. kostel založil listinou z 18. září 1350. Věnoval ho Panně Marii a Karlovi Velikému, k němuž vzhlížel. Dokladem obdivu je pro gotické církevní stavby netradiční osmihranný půdorys – císař jej odkoukal v Cáchách v korunovačním chrámu založeném právě Karlem Velikým. Cáchy Karel IV. navštívil celkem šestkrát. „Měl je rád. A když se mu narodil vytoužený syn Václav IV., poslal do Cách tolik zlata, kolik novorozenec vážil,“uvádí Markéta Frdlíková, jedna ze tří průvodců, kteří měli návštěvníky na starosti. Pozoruhodné je, že Karel IV. chtěl, aby v kostele byly uloženy jako svaté relikvie ostatky Karla Velikého.
Pro tento účel mu posloužily podle některých pramenů tři zuby, údajně sám císař je uložil do oltáře. Relikvie se však ztratily, patrně během husitských válek.
„Na mě je kostel trochu moc přezdobený,“komentovala během návštěvy záplavu soch, maleb i zlata v interiéru další z návštěvnic. Zaujaly ji prý ale balkony, kde namísto obvyklejších maleb tvoří náboženské výjevy sochy. Na jedné straně těhotná Panna Maria s Josefem a jinými světci, naproti zbičovaný Kristus a Pilát Pontský, který říká: „Hleďte, člověk.“
Univerzita Karlova připravila unikátní prohlídky devíti novoměstských kostelů založených císařem Karlem IV. Ten na Karlově má třeba svůj vzor v Cáchách a uchovávaly se v něm relikvie Karla Velikého.
Do kostelů přišly stovky lidí
Mezi nejkurióznější dotazy, které průvodce překvapily, patřila otázka muže, jenž chtěl vědět, kudy se „leze“do kazatelny, která vypadá, jako by vystupovala z kamenné jednolité zdi. „Samotné nás to zaskočilo a museli jsme pak společně vstup hledat,“poznamenala studentka Veronika Lorencová.
Univerzita Karlova uspořádala výjimečné prohlídky devíti novoměstských kostelů při příležitosti sedmistého výročí narození Karla IV. Podle spoluorganizátora akcí Drahomíra Suchánka si během uplynulého víkendu přišlo poslechnout podobné výklady řádově šest až sedm set lidí.
2x foto: Petr Topič, MAFRA