Mladí se rychle radikalizují

Devatenáctiletý Patrik z menšího města na pomezí jižních Čech a Plzeňského kraje sotva dokáže rozdělit politické strany na pravicové a levicové. Co však ví přesně, je to, že až letos půjde poprvé ke krajským volbám, bude volit radikální pravici. Odmítání uprchlíků, boj proti zneužívání sociálních dávek nebo xenofobní témata a antievropská rétorika ho přitahují. A stejně jako třetinu mladých ve věku od 16 do 24 let ženou do náručí pravico- vých či levicových extremistů a populistických stran, jak varuje nová zpráva ministerstva vnitra o boji proti extremismu. Právě z nich mohou být v budoucnu radikálové. „Nejsem žádný rasista, jen mi vadí, když vidím, jak mladá matka s dítětem sotva vystačí s penězi a stát živí nejrůznější vyčuránky na sociálních dávkách,“říká rázně Patrik, mladík studující na učilišti.

Patrik není ojedinělým případem a čísla ministerstva vnitra jsou alarmující: kvůli frustraci ze společnosti už dnes podporuje neonacistická nebo anarchistická uskupení přes jedenáct tisíc mladých. A zatímco v roce 1995 byly tři čtvrtiny mladých spokojeny, byť s výhradami, dnes je to jen polovina. Nebezpečně přitom roste zejména počet mladých, pro které je jedinou cestou z frustrace společností a systémem radikální řešení. Těch přibylo oproti polovině devadesátých let o 23 procent na 34 procent.

„Zatímco starší generace dává vládě čas, mladá není tak trpělivá. Kromě toho mají mladí pocit, že vzniká například jeden protikorupční zákon za druhým, ale příliš se nezměnilo,“vysvětluje výsledky sociolog z Univerzity Karlovy Pavol Frič.