Nejsem rasista, akorát...
Studie: Z třetiny dnešních studentů a učňů mohou vyrůst aktivní extremisté
Martin má v přátelích na Facebooku osm spolužáků ze školy, kterou navštěvuje. Pět z nich se na sociální síti stejně jako on dychtivě zapojuje do debat ve skupinách, v nichž se prezentují lidé s vyhraněným názorem proti uprchlíkům.
Martin není žádný hromotluk, nevypadá jako rabiják. Naopak, na první pohled je to spíše zakřiknutý kluk, který mluví nejistě a tiše. Názory má však silné.
„Nechci, abychom s uprchlíky dopadli jako Francie nebo Belgie. Vadí mi, jak vláda poslouchá Evropskou unii a nemá vlastní názor,“vysvětluje.
Nejen ve škole prý zná spoustu kamarádů, kteří to vidí stejně. A dodává, že není žádný rasista. Přál by si však změnu. Nejlépe jinou vládu. „Ať to klidně zkusí jiní, kteří chtějí větší suverenitu státu,“říká.
Jeho postřeh potvrzuje i průzkum Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, který zkoumal názory 3,3 tisíce lidí ve věku od 16 do 24 let. Spousta z nich – přesně 34 procent – považuje současnou společnost za zcela zkaženou. Jedi- ná cesta k nápravě je podle nich radikální změna, kterou klidně mohou přinést radikální hnutí. Ať už neonacisté, či anarchisté.
Výsledky studie cituje i nejnovější vládní zpráva o boji proti extremismu. Příznivcem radikálních řešení je podle studie nejčastěji mladý muž, který navštěvuje učňovskou školu a bydlí na malém městě do 15 tisíc obyvatel. Teze, že radikalismu nejvíce propadají lidé, kteří žádnou školu nenavštěvují, se nepotvrdila. Hrozbou je však zmiňovaná více než třetina frustrovaných. „V posunu (k radikalismu) lze cítit frustraci z korupčního prostředí, sporných výkonů orgánů činných v trestním řízení, průtahů v justici a podobně,“píše se v závěrech studie. Třetina dnešních studentů a učňů by se po čase mohla stát členy extrémních stran či hnutí, nebo „alespoň“aktivními účastníky demonstrací.
Sociology tato zjištění nepřekvapují. „Jde zatím v drtivé většině o verbální radikalismus, který není vidět na ulici,“říká sociolog z Karlovy univerzity Pavol Frič.
Právě proto už ministerstvo vnitra vymýšlí strategie, jak šíření radikálních nálad mezi mladými zamezit. Chce inovovat dosavadní preventivní akce a přijít s novými kampaněmi. „Nabízí se i možnost zřízení samostatné instituce, která by se boji s politickou radikalizací věnovala,“popisuje mluvčí ministerstva Hana Malá.
Ředitelé škol a učilišť, které MF DNES oslovila, tvrdí, že radikálnější názory než dříve u mládeže pozorují i oni. „Co slyší doma, to si přenášejí do svých názorů,“říká například na adresu některých mladých lidí zástupkyně ředitele zemědělského učiliště v Dačicích na Jindřichohradecku Drahoslava Šteflová.