Útoků přibývá a německá vláda ztrácí čím dál víc
Prvních pět měsíců a 45 vypálených ubytoven pro běžence, tak vypadá bilance v Německu pro letošní rok. Ještě v roce 2014 jich bylo jen šest. Loni, zejména v druhé polovině roku, kdy do země přišlo přes milion běženců, jejich počet stoupl na 92.
„Především nás znepokojuje skutečnost, že těchto útoků soustavně přibývá,“říká šéf německých kriminalistů Holger Münch. Podle něj však za naprostou většinou případů nestojí žádné pravicově extremistické skupiny – jen lidé, kteří v okolí ubytoven žijí.
Podle nových policejních dat navíc roste kriminalita související s migranty, přibylo zejména trestných činů spojených s nedovoleným vstupem do země. Německá policie loni zaznamenala 6,3 milionu trestných činů, tedy o čtvrt milionu víc než v roce 2014.
Frustrace ze současné situace se projevuje nejen násilnými incidenty ze strany Němců, ale i jejich stále rostoucí nedůvěrou ve schopnost
politiků problémy účinně řešit. Stranám vládní koalice dlouhodobě klesají preference a v průzkumech se nedávno poprvé dostaly pod hranici padesáti procent. Pokud by se tedy nyní konaly volby, je možné, že by CDU/CSU a SPD už znovu nesestavily většinu.
Podle bavorského premiéra a předsedy vládní CSU Horsta Seehofera může za současný vzestup protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) politika „otevřených dveří“kancléřky Angely Merkelové z CDU. AfD uspěla v březnových volbách do tří zemských sněmů s výsledky v průměru kolem 15 procent.
Na vině je podle něj i kontroverzní dohoda s Ankarou. „Nejsme proti rozhovorům s Tureckem, ale myslím, že je nebezpečné, abychom se stali na Ankaře závislí,“řekl Seehofer v rozhovoru pro nedělní vydání deníku Die Welt. Nedávno také naznačil, že jeho strana může vést předvolební kampaň do spolkového sněmu nezávisle na sesterské CDU. Hrozí totiž reálné nebezpečí, že by CSU ztratila v bavorské politice dominantní postavení, které si drží od konce druhé světové války.
Volební preference klesají i třetímu členu velké koalice, sociálním demokratům (SPD). Aktuálně se pohybují kolem 20 procent. Podle vedení strany je to především proto, že se prý v migrační krizi nepodařilo najít racionálnější tón. I od nich voliči přebíhají k AfD.
Také socialisté proto hledají kandidáty na nového předsedu strany, kterého by zároveň vyslali do boje o kancléřské křeslo. Uvažuje se například o hamburském starostovi Olafu Scholzovi, ministryni práce a sociálních věcí Andree Nahlesové, ministrovi zahraničí Franku-Walterovi Steinmeierovi či předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi.
Pod tlakem teď i CDU hledá nové cesty, jak se modernizovat. Podle politologů by měla znovu dát prostor osobnostem, které by posílily její konzervativní založení. Problémem ale je, že CDU takové lidi nemá. Stejně tak jako možného protikandidáta kancléřce Merkelové.
Nespokojenost veřejnosti s řešením migrační krize i dohoda s Tureckem už mají praktické důsledky: roste počet žhářských útoků na běženecké ubytovny a vládní strany ztrácejí vyhlídky na novou velkou koalici.