Dr. Max míří k tisící lékárně, v Česku některé zavírá
Nové trhy, nové produkty, agresivní marketing. Lékárny Penty Dr. Max svým majitelům dělají radost. V Česku nicméně již jejich růst naráží na vlastní mantinely, některé pobočky se totiž začínají požírat navzájem.
„Jedna věc je kanibalizace, druhou věcí je úspěch, či neúspěch konkrétních obchodních center a změny v pohybu lidí v sídlech,“vysvětluje ředitel českého Dr. Maxe (společnosti Česká lékárna holding) Daniel Horák v rozhovoru pro MF DNES. Jen v loňském roce firma zavřela 11 tuzemských prodejen.
Většina z nich prý byla ve velkých městech a zejména v obchodních centrech. Dnes má Dr. Max v Česku 380 lékáren. V dalším masivním růstu sítě už v tuzemsku spíše brzdí, nová místa si chce pečlivě vybírat. „Očekáváme, že letos otevřeme v Česku asi 20 dalších, přibližně ze dvou třetin půjde o novou výstavbu, z jedné o akvizice,“naznačuje Horák, který do čela firmy přišel před třemi lety.
A růst manažer očekává i v dalších zemích, tedy v Polsku a na Slovensku, které však Horák přímo neřídí. Ještě letos by měl do čela celého mezinárodního holdingu, který je nejhodnotnějším aktivem investiční skupiny Penta, přijít nový zahraniční šéf. Aktuálně firmě „nejvyšší“chybí.
„Během léta dosáhneme tisícovky lékáren ve všech třech zemích. Největší příspěvek očekáváme právě v Polsku,“říká Horák. Majitelé z Penty před časem naznačili, že Dr. Max se brzy rozšíří také do dal-
ších evropských zemí. Spekuluje se o Balkáně, ale také o pobaltských zemích.
Tržby ve všech zemích v loňském roce dosáhly zhruba miliardy eur. Úspěšný rok měla skupina zejména v Česku, kde jí tržby meziročně vyskočily o 14 procent na 13,8 miliardy korun. Česko se podílí na tržbách 55 procenty.
„Šlo z velké části o organický růst, méně už nám pomáhala expanze, která v Česku ztrácí svůj význam. Podílela se na tom ale také chřipková epidemie, která byla loni po letech opět velmi silná. Zabral klientský program, měl příznivý dopad jak v příjmech z léků na recept, tak i z volného prodeje,“popisuje loňský rok Horák. Letošní rok by měl být oproti loňskému klidnější, firma očekává růst tržeb v jednotkách procent.
Firma těží zejména z volného prodeje, který vyvažuje tlak na cenu regulovaných a předepisovaných léků. Volný prodej dnes představuje 35 procent tržeb firmy a roste.
„Celkový trh volného prodeje loni rostl o šest procent, přičemž u nás to bylo okolo 20 procent,“pochvaluje si rodák z Jablonce nad Nisou. Firmě se také daří prosadit s vlastní značkou, která už dnes tvoří 15 procent tržeb z volného prodeje firmy.
Na vzestupu je podle Horáka třeba dermokosmetika, ale také třeba veterinaria, tedy léky pro domácí mazlíčky. „Ty zažívají velký návrat. Je to zatím malý trh, ale roste, zatímco potravinové doplňky už tolik ne,“dodává. Firma se chce více zaměřit na pacientské skupiny, třeba na diabetiky.
Velikost Dr. Maxe, který se opírá i o vlastního distributora ViaPharmu, dráždí malé konkurenty. Stejně tak je někdy terčem kritiky jeho agresivní marketing. Loni proti ní vystoupil prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Ten označil za manipulativní kampaň, kde Dr. Max slibuje uhradit až polovinu doplatku za děti a seniory. Podle něj jde ale jen o teoretickou slevu, navíc z ceny, která může být vyšší než u konkurence.
„Vnímali jsme to jako hru, kterou mimo jiné prezident komory bojoval o udržení svého místa. Byl to volební rok. Jinak takovéto aktivity existovaly už dřív, ale nikdy se proti nim neozval,“říká k tomu Horák. Firmu kvůli tomu řešila i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ale k žádnému postihu nedospěla.
Dr. Max se může opřít také o masivní zákaznický program, který dnes představuje přes 1,5 milionu registrovaných zákazníků. Větší už je jen Clubcard od Teska.
Dr. Max je jasnou jedničkou na českém trhu, dvojkou je s 186 pobočkami řetězec Benu.
Klenot investiční skupiny Penta, lékárenskou síť Dr. Max, táhne volný prodej léků, jen v Česku loni tržby atakovaly 14 miliard.