O české zemi Kanadě a muži, který zmizel

Za necelé dva týdny to bude třiadvacet let, co zemřel Vladimír Krajina, demokratický politik, odbojář, protektorátní vězeň, později emigrant a úspěšný vědec v Kanadě, kde našel svůj druhý domov. Ostatně jako mnoho Čechů, kteří utíkali před Gottwaldem, Husákem či jim podobnými. Jeho osud nyní nově mapuje kniha, kterou napsal Jan Drábek – rovněž český emigrant, který rovněž našel své útočiště v daleké Kanadě. Navíc jeho otec se s Krajinou velmi dobře znal.

Přesto se zdá, že je to historie hned dvojnásob vzdálená – jednak v čase, jednak v zeměpise. Kanada je daleko, válka a poválečné politické boje předcházející komunistickému převratu také. Ať si Češi v Kanadě píší sami o sobě, proč ne, ale zajímá nás to?

Skoro se pod dojmem obrázků současných uprchlíků zapomnělo, kolik těch „našich“před komunismem kdysi utíkalo do světa. Čtvrt milionu? Odhady jsou nepřesné, ale Kanada byla tou zemí, kde Čechů skončilo mnoho. Víme ze školy o spisovateli Josefu Škvoreckém, ale jména těch dalších už zůstávají neznámá.

Také první „český“pomník komunistickému bezpráví byl postaven v Kanadě. V torontském Masaryktownu, kde si jej v tamním parku zřídili kanadští Češi. Ale není to jejich pomník, je věnován původnímu domovu. Tedy jaké zemi? Té naší. Ta je společná.

Na rozdíl od Kanady.

Čeští emigranti se v nekonečné Kanadě necítili špatně, našli tam totiž svobodu.