Epizeuxis? Správná odpověď je prostě trefou

mAtemAtikA Eěmecký jAzyk ruský jAzyk český jAzyk A literAturA AEClický jAzyk

8letá CymEáziA 4letá CymEáziA lyceA stFedEí techEické školy ekoEomické školy zemědělské školy

K23,2 20,7 8,9 8,4 5,7

učňovské školy (mAtemAtiku si volí 13 % učňů) ritiky si našel zatím každý ročník státních maturit. Sporná místa většinou nacházeli v testech z matematiky, ale letos si více pozornosti vysloužil český jazyk a literatura. Tématy tohoto roku jsou epizeuxis nebo úryvek z Mechanického pomeranče.

Jak najít v textu epizeuxis? Tato úloha trápila letošní maturanty, správně odpověděl, kdo označil ve verši stejná slova nebo slovní spojení. Na tom, zda patří do maturitního testu, se neshodnou ani učitelé češtiny. Zakladatel Asociace češtinářů Jiří Kostečka jeho zařazení do maturitního testu hájí. „Jedná se o jeden z nejčastějších postupů používaných v literárních textech. Navíc byl pojem uveden v katalogu požadavků, 16 975 1 692 1 025 62 279 41 451 (podíl studeEtů v %, kteří Eeudělali maturitu z matematiky a pokoušeli se o Ei)

1,9 5,2 16,2 19 31 46 74 který Cermat sestavil a včas rozeslal do škol,“myslí si. Část učitelů a studentů podle něj přípravu na maturitní test v tomto ohledu podcenila.

S tím však nesouhlasí jeho kolegové ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. „Epizeuxis do didaktických testů nepatří, neboť znalost pojmů, které student v dalším životě nebude potřebovat, by neměla být cílem výuky na středních školách,“tvrdí Veronika Valíková.

Katalog požadavků, který Cermat školám dává k dispozici, jim vadí i z jiného důvodu. Deformuje výuku literatury, když předepisuje, které knihy mají studenti při přípravě k maturitě povinně přečíst. Jsou v něm ruchovci a lumírovci, ale opomíjí Nabokova či Tolkiena.

Že si do maturitních testů našel cestu epizeuxis, překvapilo i odborníka na češtinu Ondřeje Hausenblase. „Proč byl z desítek pojmů literární teorie vybrán tento jediný? Správná odpověď je prostě trefou, která se nedá vyhodnotit,“myslí si Hausenblas.

Kritizuje autory testu i kvůli výběru literárních úryvků, konkrétně zařazení Burgessovy knihy Mechanický pomeranč, který v českém překladu hýří novotvary z angličtiny, ruštiny či romštiny. Kouzlo textu je v tom, jak nesrozumitelný čtenáři připadá. „Teprve když čtenář vytrvá, začíná lépe rozumět významům a může si ho vychutnat,“říká překladatel díla Ladislav Šenkyřík. Anglickému originálu dodávají tento tajem- ný rozměr výrazy převzaté z ruštiny. „Když jsem text před rokem 1989 překládal, přišlo mi to neadekvátní, ruština byla příliš známá,“vysvětluje Šenkyřík, proč svůj překlad oživil řadou anglických novotvarů, které se v českém textu vyjímaly podobně „cize“jako rusismy v textu anglickém.

Pro studenty, jejichž jazykem je němčina nebo francouzština, je však cizejší, všímá si Hausenblas. Výběr textu plného anglicismů pak považuje za zbytečnou diskriminaci. Ne že by pochyboval o tom, že i oni si význam použitých anglicismů domysleli. „Ale v testu tím ztrácejí čas, který by mohli využít na řešení jiné úlohy,“kritizuje letošní maturitní testy.

„Teprve když čtenář vytrvá, začne lépe rozumět významům a může si Mechanický pomeranč vychutnat.“

Radka Hrdinová —