Azyl nedostali, vyhostit je však Německo nedokáže

Významnou většinu žadatelů, kteří se po odmítnutí azylu vrátí z Německa do země původu, tvoří obyvatelé balkánských zemí jako jsou Srbsko a Kosovo. Z nově zveřejněných dat německé vlády vyplynulo, že největší problém je naopak s návratem obyvatel severoafrických států. Ti přitom v Německu prakticky nemají šanci získat azyl.

Ze severoafrických zemí loni dostali azyl jen dva žadatelé. Do Německa jich ale jen loni podle evidence úřadů přijelo 26 tisíc. Rozhodnutí o vyhoštění už padlo přes dva tisí- ce, ale skutečně vráceno zpět do země původu bylo jen 57 lidí.

Ovšem přesnější údaje o tom, kolik lidí se v Německu ilegálně zdržuje, stejně jako co přesně tam dělají, úřady nemají. Nebo je přinejmenším nesdělují – jde totiž o citlivé téma. Jen policisté začali po silvestrovských útocích zveřejňovat data, která migranty ze severní Afriky spojují s kriminalitou. I přesto je velmi obtížné vyhostit je zpět do země původu.

Němci totiž u severoafrických úřadů dlouhodobě narážejí, protože ty své občany nechtějí přijmout zpět. Němečtí úředníci si stěžují na to, že se se svými africkými protějšky nemůžou domluvit, nebo dokonce, že s nimi Afričané nekomunikují. I proto minulý týden německý parlament velkou většinou schválil zařazení Tuniska, Alžírska a Maroka na seznam bezpečných zemí.

Toto opatření má v první řadě výrazně omezit počet příchozích ze severní Afriky – podobně jako k tomu v minulosti došlo v případě balkánských zemí. Jakmile byly označeny za bezpečné státy, počet jejich občanů žádajících v Německu o azyl se výrazně snížil.

Pro koho a za jak dlouho?

Celkem Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky eviduje ke konci letošního března 410 tisíc žádostí o azyl, které čekají na posouzení. Zároveň předpokládá, že dalších 300 až 400 tisíc migrantů, kteří do země letos nebo loni přicestovali, žádost o azyl ještě podá.

Obyvatelé některých států přitom v Německu azyl získají v podstatě automaticky. Jsou to Syřané (100 pro- cent), Eritrejci (99,3 procenta) a uprchlíci s neznámou státní příslušností (97,1 procenta).

Podle běžné praxe do začátku letošního roku stačilo Syřanům jen vyplnit jednoduchý dotazník, aby získali status uprchlíka. Ve většině případů se ale azylové řízení protáhne – jeho průměrná délka v Německu je zhruba půl roku.

U desítek tisíc případů však vše trvá ještě déle než šest měsíců. Aktuálně je otevřených téměř sto tisíc žádostí, jejichž posuzování už probíhá déle než rok.

Jen polovina odmítnutých žadatelů o azyl odjede z Německa. Druhá polovina z nich zůstává v zemi i navzdory oficiálnímu vyhoštění.