Jsme jako hobiti, neradi jdeme do konfliktů
Ekonomika postavená na výrobě Čechům vždy svědčila. „Musíme si hlídat vzdělání, abychom to tak udrželi,“říká odcházející šéf ČNB Miroslav Singer.
také dobře růst mzdy. Stát má z rostoucí ekonomiky příjmy, které mu umožňují zvyšovat dávky, důchody i platy. Ekonomika je v mnohem lepším stavu a obyvatelé Česka z toho – ať už si to uvědomují, nebo ne – těží.
I ČNB však teď postupně zhoršuje vyhlídky do budoucna...
Nejde o nějakou zásadní změnu. Letošní rok je ovlivněn tím, že už nedočerpáváme evropské peníze tak rychle jako loni. Navíc už nemáme prorůstový efekt dalšího poklesu ceny ropy. Takže letošek nebude tak hvězdný jako loňský rok, ale současně nebude ani špatný. Srovnejte to s hysterií z doby před třemi čtyřmi lety, kdy jsme si mysleli, že už nemůže být lépe, že se k lepší budoucnosti prospoříme. Teď se ekonomika dostala na dráhu, kde normálně funguje. A je to znát na atmosféře v celé společnosti.
A jak dlouho na té „normální“dráze vydrží?
Rok dva určitě, pak už se spolehlivost předpovědi vytrácí. Nicméně není žádný důvod, aby se ekonomika vrátila do toho stavu, kde byla kolem roku 2012 a 2013. Tehdy to způsobila nešťastná souhra mnoha jevů. Ať už jde o slabou poptávku ze zahraničí, či prudké utažení rozpočtových prostředků. To ekonomiku zbrzdilo. A v ČNB jsme dlouho váhali s uvolněním měnové politiky. Ostatně i velká recese se vyskytla poprvé od druhé světové války. Nevidím důvod, proč by se taková mimořádná shoda všeho možného měla během nejbližších let opakovat.
Čeho se – pokud jde o ekonomiku – nejvíc obáváte?
Nejsem člověk, který si potrpí na obavy. Ale rizika mohou přijít spíše ze zahraničí. Poslední statistiky ukázaly, že jedou v zásadě všechny významné složky ekonomiky. A pokud se něco stane, zasáhne to jednu, ne všechny najednou. Nejistoty teď jsou spíše v politice, a to mně moc nepřísluší komentovat. V nejbližší době zažijeme řadu štěpných jevů, jako jsou různá referenda, volby, i v Česku nás čeká supervolební období.
Váš nástupce v čele ČNB, Jiří Rusnok, prý bude podle některých analytiků ve vleku Evropské centrální banky.
Chytré články, že jsme ve vleku Evropské centrální banky (ECB), čtu od doby, kdy jsem do ČNB přišel. Přijde mi to trochu legrační. Kolikrát jsme během té doby pohybovali úrokovými sazbami opačným směrem, a nic se nestalo. Ekonomická situace, která je venku, nás pochopitelně ovlivňuje, ale ECB je jeden z mnoha faktorů. Musíme se koukat, jak se náš soused chová, ale neznamená to, že nemůžeme dělat něco jiného než on. Ve vleku bychom byli, kdybychom měli euro.
Kdy přijde ukončení intervencí, bude to záviset na tom, co dělá ECB?
Na posledním zasedání bankovní rady jsme potvrdili, že budeme držet kurzo- vý závazek do poloviny roku 2017. Opustíme ho v okamžiku, kdy bude světová ekonomika v jiném stavu než dnes. Dá se předpokládat, že v lepším. To bude mimo jiné znamenat, že například úrokové míry některých jiných centrálních bank než ECB už nebudou na nule. Jinými slovy, nečekáme takový tlak na posílení české měny. Řekli jsme, že úrokové sazby půjdou nahoru až po ukončení intervencí, koruna s nulovými sazbami už nebude pro spekulanty tak atraktivní měnou, jako je dnes. „Exit“určitě nepřijde ve stavu, kdy by se světová ekonomika propadala do průšvihu. Ale ten stejně nepředpokládám.
Nemůže se stát, že po ukončení intervencí výrazně vyskočí inflace?
Takové scénáře slýchám od začátku velké recese. A nenaplňují se. Řada aktiv, ať jde o akcie, dluhopisy, či další finanční instrumenty, už dnes nejsou vnímány jako snadný ekvivalent peněz. Lidé přestali věřit, že by je mohli kdykoliv prodat za cenu, kterou mají dnes. A centrální banky doléváním peněz jen doplňují to, co v ekonomice teď chybí. Velmi zjednodušeně: kdyby lidé, byť zcela nesmyslně, uvěřili, že vyhlásíme, že všechny bankovky, jejichž sériové číslo končí lichou číslicí, jsou neplatné, tak druhý den musíme vydat jednou tolik bankovek, co je v oběhu, aby nedošlo k finanční krizi.
Jak se bude v souvislosti s digitalizací, vznikem virtuálních měn či různých platforem pro půjčky od lidí k lidem měnit role centrálních bank?
Než se z peer-to-peer platforem pro půjčky bez bank stane něco univerzálnějšího, budou si muset projít ekonomickou krizi. Startují v době, kdy se daří, s případným propadem ekonomiky se však kvalita dluhového portfolia začne zhoršovat. A uvidíme, zda to ustojí. Je to zlomek procenta finančních systémů. Stejně tak i bitcoin, jehož podíl je ve světové ekonomice stejně významný jako naše intervence. Zajímavější je úplné vytlačování hotovosti, třeba ve Skandinávii už jde o masový jev. U nás zatím ne, objem hotovosti tu stoupá.
Čím si ten rozdíl vysvětlit?
Vše se dá vysvětlit odlišnou kulturou. Ve Skandinávii asi hrálo roli i to, že banky musely během velké recese zavírat pobočky. Navíc je to jev s obrovskou vnitřní akcelerací. Když si obchodník uvědomí, že nestráví tolik času počítáním bankovek, začne se přijímání hotovosti bránit. Ve Skandinávii je mezi lidmi asi desetkrát dvanáctkrát méně hotovosti než v Česku. Systém už běží v podstatě bez ní.