Při výběru tepelného čerpadla se neřiďte jen cenou
Domácnosti díky tepelnému čerpadlu rovněž „dosáhnou“na levnější sazbu u elektrické energie, čímž ušetří i na provozu všech spotřebičů. Proti mluví hlavně vysoké pořizovací náklady.
Tepelné čerpadlo je vlastně obrácená lednička. Odebírá teplo zvenčí a dodává ho do domu, kde ho distribuuje prostřednictvím radiátorů, podlahového vytápění, případně teplovzdušných jednotek s ventilátory. Čerpadlo bere teplo ze vzduchu, ze země anebo z vody, tedy z obnovitelných zdrojů, což z něj činí ekologický způsob vytápění.
Instalovat tepelné čerpadlo v novostavbách je jednoduché, problém může nastat při rekonstrukcích. Změnu vytápění totiž není dobré řešit izolovaně, ideální je realizovat celý soubor opatření, kromě topení minimálně zateplení a výměnu oken. Nejspíše také bude potřeba změna otopné soustavy. To vše generuje další náklady a prodlužuje návratnost investice.
Země–voda, nebo vzduch–voda?
Není čerpadlo jako čerpadlo. „Zatímco v minulosti jednoznačně vedla čerpadla země–voda, dnes se začínají drát do popředí systémy vzduch–voda, které jsou levnější,“říká Petr Bureš, generální ředitel společnosti Veskom Group, jež se na tepelná čerpadla specializuje. Poměr obou systémů je dnes podle něj vyvážený.
Vezměme si jako příklad běžnou novostavbu rodinného domu se dvěma obytnými podlažími a s celkovou obytnou plochou přibližně 200 metrů čtverečních. Na výběr máte čerpadlo země–voda s vrtem, země–voda s plošným kolektorem a vzduch–voda.
„Kompletní dodávka čerpadla země–voda o výkonu 6 kW včetně ohřevu TUV vyjde zhruba na 400 tisíc korun bez DPH. V této ceně je započítán i vrt a montáž,“vypočítává Václav Kahoun ze stejné firmy. Dodává, že pro takový dům bude potřeba vrt hluboký kolem stovky metrů. V této ceně však není zahrnuta otopná soustava.
Pokud byste se rozhodli pro ploš- ný kolektor, který se pokládá pod vrstvu zeminy na zahradu, budete potřebovat zhruba 400 metrů čtverečních plochy. Kompletní dodávka včetně montáže bude stát cca 330 tisíc bez DPH. Nejlevnější je čerpadlo vzduch–voda, za špičkový stroj IVT AIR X včetně instalace zaplatíte podle Kahouna asi 240 tisíc korun bez DPH.
Problém je v tom, že při výběru čerpadla se nelze řídit jen cenou. „Musí se zvažovat prostorové nároky, které jsou výrazně vyš- ší u plošných kolektorů, hlučnost venkovní jednotky (čerpadlo vzduch–voda), prostorová orientace k sousedům, životnost zařízení, možnost vrtat, případně instalovat plošný kolektor, provozní náklady (nejnižší jsou u varianty země–voda s vrtem) a další,“vysvětluje Kahoun.
V případě „zemní“varianty hrají roli i tepelné vlastnosti půdy, které jsou na území České republiky rozdílné. Různá je i životnost a poruchovost čerpadel – nejlépe jsou na tom typy země–voda s vrtem s až dvacetiletou životností. Co se týče návratnosti investice, u běžné novostavby se podle typu čerpadla hovoří o šesti až deseti letech.
V případě nízkoenergetických či pasivních domů vychází návratnost hůře – mají totiž jen malou potřebu vytápění. Třeba u již zmiňovaného rodinného domu, který bude postaven v pasivním standardu, se investice do čerpadla bude vracet v horizontu 15 let.
Tepelné čerpadlo je v souvislosti s úsporami nákladů na bydlení považováno za optimální řešení. Z hlediska provozních nákladů jde o levný způsob vytápění s bezobslužným provozem.