Nové mešity a islám do škol

Má to být způsob, jak odvrátit možnou radikalizaci německých muslimů. Těch, kteří do země nedávno přišli, i těch, již v Německu už několik desetiletí žijí. Zelení v Hamburku navrhují výstavbu nových mešit v mnoha čtvrtích. Na 150 tisíc muslimů, kteří tam žijí, dnes připadá padesát svatostánků. To je podle Zelených nedůstojné číslo, které věřícím nedává odpovídající podmínky pro modlení.

Zelení jsou na radnici společně se socialisty (SPD) a obě strany si v mnohém rozumějí. I když jsou Zelení ve spolkovém parlamentu v opozici, podporují oficiální migrační politiku koalice SPD a CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Ta se totiž jejich ideologii multikulturalismu přibližuje, za což kancléřku její voliči kritizují.

Od výstavby nových mešit si Zelení slibují snazší komunikaci s muslimy. U občanů se však jejich návrh s příliš velkým nadšením nesetkal, spíše naopak. Na Twitteru se rozpoutala bouře.

Podle architekta Joachima Reiniga, který na téma odpovídajícího počtu mešit v Hamburku vypracoval studii, je třeba postavit nebo rozšířit nejméně devět mešit. I on návrh Zelených vítá: „Čím víc kolem sebe lidé uvidí islám a muslimy, tím snadněji odbourají předsudky, které mají.“Soudí také, že muslimské spolky by se měly více zapojovat do veřejného života.

Výstavba nových mešit měla být plně v gesci jednotlivých muslimských skupin. „Ale pochopitelně nad tím chceme mít kontrolu,“říká poslankyně Zelených Stefanie von Bergová.

Dvě nové mešity, které by se v Hamburku měly stavět, už mají konkrétní plány. Přestože lidé z okolí protestují, pokračuje se dál.

Třetí nová mešita nyní vzniká přestavbou luteránského kostela Kapernaum. Tam, kde dříve na nejvyš- ším bodě věže stál zlatý kříž, je teď zlatý, přes metr široký arabský nápis Alláh. Pro jedny je to příspěvek k mezikulturnímu soužití, pro druhé prolomení tabu. Peníze na novou hamburskou mešitu jdou z poloviny z Kuvajtu, který poslal 1,1 milionu eur (30 milionů korun).

„Je to velmi delikátní otázka,“odpovídá opatrně na otázku, jak k tomu došlo, tehdejší představený evangelické církve v Hamburku Johann-Hinrich Claussen. Chyběly peníze, kněží i zájemci o pravidelné bohoslužby. Před dvanácti lety tedy kostel z finančních důvodů prodali investorovi, který v něm měl zřídit školku a dětskou družinu. Z plánu však sešlo a budova se prodávala dál. Když ji koupil muslimský spolek Al-Nour, bylo to pro evangelickou církev překvapení.

Evangelická i katolická církev v první reakci vzniklou situaci popsaly jako „omyl“. Později svá tvrzení sice relativizovaly, ale přesto má jít podle vedení evangelické církve jen o výjimku. Shodly se totiž na tom, že kromě křesťanských a židov- ských spolků své svatostánky už nikomu jinému prodávat nebudou.

Před několika dny od evangelíků přišel nový návrh, který nedávnému prohlášení na první pohled protiřečí. „Zaveďme na všech školách plošnou výuku islámu,“navrhuje představený německé evangelické církve Heinrich Bedford-Strohm. Výuka by podle něj měla být v gesci jednotlivých islámských spolků.

Důvodem je skutečnost, že formální náboženské vzdělání má jen necelých pět procent muslimů. Církev si proto slibuje, že pokud se výuka islámu na školách plošně rozšíří, budou děti odolnější k radikalizaci – budou totiž vědět, na jakých základech jejich náboženství spočívá. Výuka by podle něj měla probíhat v souladu s německými zákony a ústavou.

To vše jsou zatím jen návrhy, ale nejsou ojedinělé. Německo má problém se salafisty a radikálními muslimy, kteří do svých řad lákají nezletilé. Podle církve a některých politiků by děti proti tomu byly více imunní, pokud by islám lépe znaly.

Vztahy muslimů s Němci má podle Zelených vylepšit výstavba nových mešit a podle církve plošná výuka islámu ve školách. Řada Němců protestuje.