Průzkumy sice předvídají, že Britové odmítnou v referendu odchod z Evropské unie, současně se však hněv, který k Bruselu lidé cítí, přenáší na jeho obhájce, premiéra Davida Camerona.

Je rozhodnuto. Průzkumy britských voličských preferencí se za poslední týden překlopily na stranu těch, kteří hodlají hlasovat pro setrvání země v Evropské unii. Rozdíl činí 8 až 11 procent a průzkumy jsou to tentokrát solidnější, než bývaly, pěkně z očí do očí, nikoli jen on-line.

Zastrašovací kampaň vlády a vlastně všech politických stran s výjimkou národní Strany za nezávislost Spojeného království strany (UKIP) výrazně oslabila tu nejsilnější a nejrozhodnější společenskou skupinu pro vystoupení – důchodce.

Ha, ha, usměje se znalý pozorovatel politického klání, to známe! Běžte mi k šípku s věštěním podle nějakých průzkumů, hádat můžete právě tak z kávové sedliny, vzpomeňte si jen na minulé parlamentní volby. A má pravdu, vždy může přijít zemětřesení, revoluce nebo pandemie, prostě něco nečekaného. Průzkumy vypovídají o dnešku, zítřek je zahalen londýnskou mlhou a z minulosti nevyplývá. Cameron vyhrál poslední parlamentní volby jen proto, že Angličany den před nimi vyděsila reálná hrozba, že skotští nacionalisté vytvoří vládu se socialisty, jak ostatně slibovali, a budou celou Británii vydírat.

Pokud však nedojde v Bruselu zase k masovému teroristickému útoku či nezvladatelnému přílivu imigrantů třeba z Afriky, jenž opět prokáže nevůli Unie zastavit přistěhovalce, jsou důvody k obezřetnosti pana a paní Opatrných (jak je nazval v Telegraphu Charles Moore, jeden z nejbystřejších komentátorů) celkem pochopitelné. Patriotismus je fajn, národní nezávislost taky, jen by to nemělo moc stát... podmínky vzájemného obchodu s Unií. Norsko totiž z 19 532 předpisů Unie přijalo „jenom“5 046, má svobodu vyjednávat a unijní integrační předpisy tak neplatí pro jeho vnější obchod. A co víc, za volný přístup na unijní trh v poměru ke svému vysokému HDP posílá do Bruselu mnohem méně než Spojené království, které je v Unii druhým největším plátcem. A tak by Britové místo deseti miliard liber ročního příspěvku (netto) platili

Premiér Cameron se postavil proti vlastní konzervativní straně a ta zrádci neodpouští.