Jízda lanovkou na Letnou
První v Praze
Je poledne, poslední květnový den. Zvaní hosté, zástupci obce i novináři, celkem třicet osob, vstoupí do vozu lanové dráhy, konduktor dá znamení a kabina se slavnostně rozjede. Lidé jsou nadšení. Jejich úsměvy na tváři ale zmrznou spolu s lanovkou, která se zastaví zhruba ve třetině své dráhy.
Tak přesně na den před 125 lety, ve čtvrt na jedenáct dopoledne, zahájila svůj provoz vůbec první lanová dráha v Praze. Vedla od mostu Františka Josefa I. do Letenských sadů. Přes prvotní trapas na slavnostním ceremoniálu fungovala dalších 35 let a za tu dobu svezla téměř sedm milionů cestujících.
Původně měl na Letné vyrůst výtah, ale nápad se neujal. „Stavební úřad roku 1889 rozhodl, že by výtah překážel v provozu. Bránila mu budova úřadu potravní daně. Proto doporučil, že by byla lepší lanovka,“vypráví archivář dopravního podniku Pavel Fojtík. Když se pak blížila Jubilejní zemská výstava, ko- naná v Královské oboře, myšlenka na zavedení lanovky se hodila. Tehdy se také proslýchalo, že od Letenské restaurace povede elektrická dráha Františka Křižíka, obě stavby společně s lanovkou na Petřín nakonec byly zprovozněny právě k příležitosti konání výstavy. Dalším důvodem, proč mít lanovku na Letnou, byl fakt, že Letenské sady, tehdy zvané Sady korunního prince Rudolfa, měly Pražané ve velké oblibě a lanovka v těchto místech se tak mohla ekonomicky vyplatit. Stavby se nakonec ujalo Královské hlavní město Praha.
Lanovka „jela“na vodu
„Pražská obec na to měla koncesi, projektantem byla technická kancelář Reiter a Štěpán,“říká Fojtík. Počátkem května 1891 bylo hotovo a provoz mohl být zahájen. A tehdy došlo ke zmíněnému faux pas. Stalo se tak kvůli tomu, že lanovou dráhu na Letnou, stejně jako tu na Petřín, tenkrát poháněl systém vod- ní převahy. „V horní stanici se do nádrže pod vozem načerpala voda a pomocí této váhy byl vytažen druhý vůz z dolní stanice. Aby se šetřilo vodou, počítalo se při nalévání vody do vagonu, kolik cestujících do něj vstoupilo,“vypráví Fojtík. Když se pak přijelo do dolní stanice, voda se vypustila do kanalizace. Při slavnostním zahájení se v horní stanici načerpalo málo vody, dolní vůz byl plný a v horním nikdo neseděl. Jinak však tento systém fungoval. Problémy byly jen v zimě, kdy zamrzala voda a provoz tak musel být omezen.
František Křižík lanovku v letech 1902–1903 elektrifikoval, přesto o pár let později její význam upadl. „V roce 1907 vznikla tramvajová trať na Letnou přes Strossmayerovo náměstí. Cestující už nemuseli přestupovat. Za první světové války tak byl provoz lanové dráhy omezen,“říká Fojtík. A v listopadu 1916 jela lanová dráha na Letnou naposledy.
— Michaela Bůnová