Fallúdža, Mosul. Ale co pak?

Fallúdža, možná nejrozstřílenější irácké město, kde se s přestávkami bojuje od roku 2003, brzy padne. Ale jásot, i kdyby byl umírněný, bude mnohem větší než vojenský význam vítězství.

Na první pohled to tak nevypadá. Je samozřejmě dobré, když Islámský stát utrpí porážku, zvlášť ve městě, které je symbolem iráckého vzdoru.

Fallúdža je posledním velkým městem, jež drží IS ve vzpurné sunnitské provincii Anbár. Rovněž stačí uvést, že Fallúdža je jen asi 60 kilometrů od Bagdádu, a vše je jasné. Fallúdža vypadá jako nepřítel před branami a dobývání města jako takřka osudová bitva.

Ale z odstupu je vidět jiný obraz. Fallúdža v něm vypadá i jako bitva z nouze, jež jen odsává irácké síly od hlavní mety, kterou je Mosul. Jenže tam si zatím na zteč netroufnou.

Už je to dva měsíce, co Bagdád oznámil zahájení „operace Dobytí“, tedy pokusu vyrvat Mosul z rukou Islámského státu, ale faktem je, že i po tak dlouhé době bojují irácké jednotky o přístupy desítky kilometrů od města. Zatímco Mosul by byl rozhodující porážkou Islámského státu v Iráku, Fallúdža ne- změní v podstatě nic. Tamní posádka džihádistů, údajně pět set až tisíc mužů, nemůže už dávno nic ohrožovat, protože město je od února neprodyšně obklíčeno.

K rozhodnutí zaútočit zrovna tady měla irácká vláda několik dobrých důvodů, jež lze shrnout do kolonky „vyvíjení činnosti“.

V Bagdádu se znovu po desítkách umírá, jelikož tam vybuchují bomby v autech. V jeden den zahynulo dokonce 120 osob, což je číslo, které připomíná nejhorší chvíle sektářské války před deseti lety. Že za tím jsou džihádisté, nepochybuje nikdo. Spor se vede o to, odkud přijíždějí. Vláda tvrdí, že z Fallúdže, a proto je třeba ji rychle obsadit. Ale je těžké si představit, jak teroristé s auty plnými náloží projíždějí prstencem hlídek a zátarasů, jež svírají obklíčené město. Experti tvrdí, že útočníci přicházejí odjinud.

Fallúdža je pro vládu dobrý cíl i proto, že se tím načas a relativně levně ochladí politické horko, které se nad Irákem drží řadu měsíců. V poslední době frustrovaní Iráčané obsadili úřad premiéra a parlament, a tak by dobytí Fallúdže hodně pomohlo deptanému premiérovi Hajdaru Abádímu.

Město má nepochybně velkou symbolickou cenu. V roce 2004, kdy se zdálo, že v Iráku půjde všechno hladce, tam obyvatelé přepadli kolonu doprovázenou americkými kontaktory, čtyři upálili a pověsili z mostu přes řeku Eufrat. Tím začalo irácké povstání a chaos. Fallúdžu dobývala námořní pěchota USA dům od domu za takřka stalingradských bojů a velká část města tak také potom vypadala. Fallúdža se v lednu 2014 stala také prvním vel- IráčtÍ vojácI a bojovnÍcI sunnItských kmenů I šÍItských mIlIcÍ za podpory amerIckých letadel začalI vyhánět Islámský stát z města, které obsadIl v roce 2014. kým iráckým městem, které dobyl Islámský stát.

Dnes tam přežívá 50 až 80 tisíc z původních 350 tisíc obyvatel. Bída v obklíčení je veliká, kilogram rýže stojí v přepočtu asi tisíc korun.

Jak dlouho budou schopni džihádisté odolávat třicetinásobné přesile útočníků, je nejasné: teoreticky by měli být poraženi hned, ale dobývání sousedního Ramádí za podobné situace trvalo dva měsíce.

I tak zprávy z Blízkého východu znějí jako novinky z třetí říše v předjaří 1945: bitva o Fallúdžu začala, Iráčané se blíží k Mosulu a Kurdové v Sýrii k městu Rakka, které IS vyhlásil za metropoli svého chalífátu.

Problém je, co bude, až tato města jednou padnou. Fallúdža už něco naznačuje. Podle znalců to nebude konec Islámského státu v provincii Anbár, džihádisté se jen přesunou do pouště, kde bude těžké je hledat. Válka pojede dál.

Experti zdůrazňují, že Islámský stát je víc ideologií džihádu než státem, a tak bude pokračovat. V jiné formě a třeba pod jiným jménem.

Začíná dobývání nejdůležitějších měst Islámského státu. Neznamená to však, že džihádisté jsou vyřízeni.