Lithium bychom těžit měli
Těžba lithia v Česku znamená jen pozitiva, včetně těch strategických, říká docent geologie z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Jiří Bodula.
O lithiu se mluví jako o nové ropě, tedy strategicky důležité surovině budoucnosti. Je to podle vás opravdu tak?
Není to přehnané. Lithium bude důležité jak pro své stávající uplatnění, tedy pro výrobu baterií, tak i v moderním slévárenství, hutnictví či keramice. Určitě má před sebou obrovskou budoucnost.
Když si vzpomeneme na dobu pár let nazpět, tak podle cen této komodity i například akcií firmy NWR na burze to vypadalo, že budoucnost má i černé uhlí. A dnes mají těžaři v Evropě problémy. Ocel, pro jejíž výrobu se koks hlavně používá, přitom lidé stále potřebují.
U lithia to opravdu nehrozí, protože dnes nejsou známé jiné zdroje pro baterie do mobilních zařízení nebo elektromobilů. A navíc si myslím, že to má budoucnost i v jaderné energetice jako zdroj pro výrobu tritia v termonukleárních fúzních reaktorech.
Cena lithia stoupá. Jak dlouho to může vydržet?
Lithiem se zabývám od začátku 90. let a ta cena, samozřejmě s mírnými výkyvy, neustále, dá se říci exponenciálně, stoupá. A bude růst i nadále.
Proč?
Problém nebude ani tak v nedostatku lithia jako takového, ale v nedostatečných kapacitách těžebních firem, popřípadě jejich malé flexibilitě.
Přirovnávali jsme lithium k ropě. Ta končí ve spalovacích motorech, a tedy poté ve formě emisí v atmosféře. Nakolik to je u lithia jiné?
Lithiové baterie se dají recyklovat. Technologie jsou víceméně hotové.
Jak vidíte plány na těžbu lithia v Česku – jak povrchovou, tak hlubinnou?
Myslím si, že to dává smysl. Celé Krušné hory jsou lithiová provincie – kam kopnete, tam ho najdete. Vyplatí se ho těžit, když spolu s ním obnovíte těžbu cínu a wolframu. Co se týče odkališť, která jsou v Cínovci nebo Horním Slavkově, tak tam to má úplně úžasný smysl. Jednak se zbavíme staré zátěže, získáme surovinu a zbytek můžeme použít ve stavebnictví jako písek. Za určitých podmínek a po další úpravě by se dal použít i jako sklářská surovina. Jen v odkališti v Cínovci jsou zásoby okolo milionu tun.
Jak velkou překážkou může být, že krušnohorská naleziště
Průměrný obsah lithia v našich rudách je asi 0,2 procenta. Ale vhodnými technologickými postupy se lze dostat někam k 1,2 procenta lithia, což už je konkurenceschopné. Samozřejmě jihoamerická ložiska budou vždy kovnatější a technologie získávání lithia ze solných jezer je vždy jednodušší a levnější.
Co strategický význam lithia? Evropa, coby bohatá část světa, ho bude asi hodně spotřebovávat. Měl by proto být zájem ho zde i těžit?
Dnes je sedmdesát procent těžby lithia v Chile, dále ji mají pod kontrolou Australané, Američané a popřípadě Argentina. Můj názor, který prosazuji, kde mohu, je, aby byla Evropa co nejnezávislejší na geopolitice surovin. Jsem i členem pracovní skupiny při Evropské komisi, která navrhovala strategický plán pro tzv. kritické nerostné suroviny, kam v rozšířeném slova smyslu patří i lithium.
Cínovecké lithium je tedy z tohoto pohledu pro Evropu klíčové?
Ano, dá se to tak říci. Na území Evropy je několik ložisek lithiových surovin. Z hlediska evropské těžby jsou celé Krušné hory velice významné. Odhaduje se, že na českém území se nachází pět až šest procent světových zásob lithia. (ac)