Sucho a povodně zplení naši krajinu

Agrární krize těchto dnů je výsledkem dlouhodobé nekoncepční zemědělské politiky ČR. Projevuje se dramatickým poklesem cen mléka, masa a v létě i obilovin, dramatickým snižováním produkce i dalších historicky českých potravin jako brambor, ovoce a zeleniny. Je to výsledek dlouhodobé „nezemědělské“politiky tohoto státu. Dnešní rétorika, že za vše může ruské embargo, konec mléčných kvót nebo zlé řetězce, je sice částečně pravda, ale malá kapka do velké louže.

V roce 1989 jsme dostali šanci obnovit venkov, ale tu jsme nevyužili. Další ranou byly podmínky vyjednané při vstupu do EU. Dotace na hektar, doslova zrůdnost, již dávno odzkoušený nesmysl v Řecku při vstupu do EU v roce 1981. Dnes Řecko dováží přes 80 % potravin. Podpora živočišné výroby téměř nulová, podpora jen rostlinné výroby a „nicnedělání“. Částečnou záchranou pro skomírající zemědělce byla řepka, je to výborná meziplodina, pokud by však vše ostatní, tedy živočišná výroba, bylo v celém komplexu v rovnováze. O zlikvidovaných cukrovarech snad ani nebudu mluvit, musel bych uronit slzu.

A výsledek? Z 1 milionu dojných krav v roce 1989 máme dnešních 360 tisíc kusů. Došlo k likvidaci chovů prasat, krůt a drůbeže, nastal obrovský nárůst dovozu potravin. V roce 2015 se dovezlo 42 % mléčných výrobků, přes 50 % vepřového, o zelenině, ovoci a bramborách ani nemluvě. Průvodním jevem likvidace živočišné výroby jsou eroze půdy a sucha následovaná povodněmi z nedostatku organické hmoty na polích.

Pokud nezměníme systém dotací z platby na hektar a nepřesuneme tyto prostředky do živočišných výrob s následnou produkcí potravin, situace se nezlepší. Naši sousedé nás budou zavážet svými potravinami. Sucho a povodně budou plenit naši krajinu. — Pavel Šrámek, farmář a poslanec