Oheň z Malé Strany zničil Hrad i katedrálu

Požár, který vypukl před svatodušními svátky, večer 2. června 1541, byl jedním z nejničivějších, které postihly Prahu. Oheň vznikl v domě Na Baště na rynku, záhy zachvátil celé Menší Město pražské, dnešní Malou Stranu, i Hrad. „Příčinou požáru se stala neopatrnost při manipulaci s ohněm za větrného počasí při opravě střechy dnešního Šternberského paláce,“vysvětlil historik Emanuel Poche. Dým a plameny začaly proskakovat u komína střechou domu řečeného Na Baště na Malostranském náměstí. Nebezpečí si jako první povšimli pokrývači ze sousední střechy malostranské radnice. Ti spolu s dalšími sousedy běželi varovat čeleď pana Ludvíka z Gutštejna, tehdejšího majitele domu.

„Valná část tehdejších objektů byla vystavěna ze dřeva. Požár představoval smrtelné nebezpečí. Technické možnosti, jak s ním bojo- Požár z 2. června 1541

vat, byly v té době velmi omezené,“uvedl bývalý vyšetřovatel pražských hasičů Václav Hladík, podle něhož se požár zapsal do historie.

Jenže Gutštejnovo služebnictvo se k apelu sousedů zachovalo hodně nestandardně. Lamentující malostranské sousedy rázně vykázali za dveře s tím, že se o bující živel postarají sami. „Lidé pana z Gutštejna ovšem záhy poznali, v jakém obrovském nebezpečí se nacházejí. Záhy změnili názor, vpustili sousedy do domu, zatímco sami ho opustili,“zjistil historik Jiří Jánský.

Zatímco služebnictvo západočeského velmože prchalo, sousedé se pokusili o nemožné a snažili se do výhně lít džbery vody, které nosili z kašny. Ohni však pomáhalo i tehdejší počasí. „Panovalo neobyčejné sucho a teplo,“lamentoval kronikář Václav Hájek z Libočan. Dobrovolníci boj s ohněm definitivně prohráli v okamžiku, kdy plameny z kuchyně přeskočily na maštale, nacpané suchým senem a slámou. V té chvíli se živel proměnil v ohnivou smršť a začal se valit ulicemi napříč Menším Městem pražským. Živel záhy zničil i Strahovskou bránu a přes val mířil na Pražský hrad.

Dřevěné části domů se měnily v ohnivý věchet, požár kroutil železné díly, deformoval cihly i kámen. Neušetřil ani vinohrady a sady na svazích okolo Malé Strany. Hořely kostely a na Hradě i svatovítská katedrála, Vladislavský sál a Ludvíkovo křídlo. To přitom bylo s pýchou dostavěno nedlouho před osudným 2. červnem. V ten den jediným štěstím bylo, že vítr vál od jihu. Plameny proto nepřeskočily na vltavské pravobřeží do Starého a Nového Města. Malou Stranu živel devastoval tři hodiny. Před půlnocí plameny ve zpustošeném městě začaly pomalu uhasínat. Nazítří, ráno 3. června, začali lidé z trosek vyprošťovat mrtvé a sčítat škody.

V ruinách našlo smrt okolo dvou desítek lidí. Živel zcela zničil 133 z 211 malostranských domů. Největší štěstí měli lidé žijící v jižní a jihovýchodní části Menšího Města pražského. Shořely obyčejné domky i rezidence špiček státu. Zničen byl dům zvaný Vápenice zemského sudího. Stejně špatně dopadl i dům nejvyššího komorníka. Škodám neunikl ani Hrad. „Vyhořel Pražský hrad celý, všechny kostely, roztavily se zvony, shořely i hrobové svatých a další drahé věci, shořely také zemské desky a všechna stavení kromě Černé věže a věže Daliborky,“povzdechl si ve své kronice Mikuláš Dačický z Heslova.

Požár, jeden z nejhorších v pražské historii, však měl jeden pozitivní dopad – odstartoval renesanční přestavbu Hradčan a Malé Strany.

V hromadu suti a popela se proměnila před 475 lety Malá Strana. Mohla za to neopatrnost i bezohlednost.