Pochyby o „zázračné“DNA
Vražda, znásilnění, nedovolené ozbrojování. Případy z různých míst Česka ukazují, že policie možná neumí DNA vždy správně „přečíst“.
Kauza Jana Sebery z Myšence je svým způsobem přelomová, i když se policie opírala hlavně o pachovou stopu a až pak teprve o DNA.
Sebera byl obžalován z vraždy své matky, ale soud ho v červnu nepravomocně osvobodil. Vrah oběť mlátil a shodil omráčenou do bažiny u řeky Blanice. Policisté zatkli jejího syna i kvůli stopám DNA na ženině prádle, jenže každý, kdo třeba někdy hodil doma svoje oblečení do společného „koše na špinavé prádlo“u pračky, tuší, že biologické vzorky se smísit mohou.
Sebera byl tedy zproštěn a soudní znalec Daniel Vaněk byl u toho. Mimochodem policii upozornil, že na prádle byly ještě stopy dalšího muže a toho by detektivové měli hledat. „Zatím nemám souhlas o tomto případu mluvit, rozsudek ještě není pravomocný,“omlouvá se Vaněk v rozhovoru pro MF DNES, že není sdílnější.
Více než o Seberovi se Vaněk rád rozhovoří o odsouzeném vrahovi Aleši Provazníkovi. Případ stojí za pozornost. Vaněk je opravdu neotřesitelně přesvědčen o Provazníkově nevině.
Policie zatkla Provazníka v roce 2003 v Rumburku kvůli vraždě šestnáctileté Martiny, kterou znal jediný den. Oba si byli sympatičtí. Podle rozsudku ji zabil, protože s ním nechtěla mít sex.
Podle Vaňka udělala policie analýzu DNA špatně, protože došla z odborného hlediska k nesmyslným závěrům. „Za nehty oběti byl pouze vzorek pana Provazníka a za nehty pana Provazníka pouze biologický materiál oběti. To není možné. Vysvětlením je pouze záměna vzorků,“míní Vaněk. Navíc si oba milenci mohli nějakou DNA „vyměnit“i zcela legálně.
Vaněk se také diví tomu, že se na Provazníkových botách nenašly stopy krve, přestože oběť údajně ukopal. Provazník si trest odseděl, přesto žádal, právě kvůli nejasnostem s DNA, o obnovu procesu. V červnu ji soud odmítl. „Lze konstatovat, že ve vzorku zpoza nehtů oběti se může, ale i nemusí zjistit DNA oběti,“oponuje mluvčí kriminalistického ústavu Petra Srnková.
Otec, matka a dcera
Vaněk už dosáhl u Okresního soudu v Příbrami očištění Josefa S., který byl obžalován ze znásilnění dcery. Dcera narkomanka jej obvinila, že ji znásilnil erotickou pomůckou. Policisté udělali z oné pomůcky stěr, ale nevzali si srovnávací biologický materiál matky. Následně došli k tomu, že v zajištěné směsi biologického materiálu byly zjištěny geny údajné poškozené.
„Já musel u soudu vysvětlit, že platí Mendelovy zákony. Když je to směs materiálu otce a matky, tak se tam musí nalézat všechny alely (geny) jejich biologického potomka, kterému každý z rodičů předá půlku svého genomu,“říká Vaněk. „Laboratoř měla říct vyšetřovatelům, že tohle nejde zkoumat,“dodává Vaněk, který také řešil případ muže obviněného z nedovoleného ozbrojování. Stopy DNA se našly na tašce se zbraní, ta byla zajištěna v kuchyni, kde muž dělal kuchaře. Na zbraních se jeho DNA nenašla. „Na tašku se mohl genetický materiál dostat i přirozeným způsobem bez přímého kontaktu,“říká Vaněk.
Boj o zákon
Politici se snaží práci policie s DNA sešněrovat zákonem už několik let. Aktuálně sepsalo ministerstvo vnitra
novelu zákona o policii, kterou čeká schvalování ve vládě. „Chceme říct, jaké budou zákonné podmínky pro ničení vzorků DNA, jak dlouho je lze skladovat. Také stanovíme, kdo s nimi smí nakládat – tedy že policie,“uvedl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
Vaněk novele vytýká to, že umožní policii nevyužité vzorky rychle zničit, pak už podle něj nebude možné závěry expertů a kriminalistů nijak přezkoumat. „Určitě bude ještě čas se o těchto odborných věcech bavit,“připouští Mlsna.