Alimenty diskriminu­jí moje děti

Daňová expertka chce změnit systém výživného. Současné zákony podle ní diskriminu­jí děti z druhých manželství.

MF DNES - - FRONT PAGE - Ivana Karásková reportérka MF DNES

Veronika Mindlová má tříletou dceru a dvouletého syna. Žije ve spokojeném manželství, oba rodiče se však musejí hodně ohánět. Její muž totiž musí platit ještě výživné na tři děti z předchozíh­o svazku.

„Jsem sice na rodičovské dovolené, ale tři dny v týdnu a každý druhý víkend pracuji, abych zajistila našim dětem stejnou životní úroveň, jakou mají mužovy děti z předešlého manželství. I víkendový styk se staršími dětmi každý druhý týden je finančně velmi náročný, protože je nás najednou sedm. Ani rodinné vstupné tak nestačí. Například když koupíte jednomu z dětí džus, musíte ho koupit všem. Naštěstí máme práci, ale nedovedu si představit situaci, kdybychom o ni přišli,“líčí třiatřicet­iletá žena.

Když se o problém plátců výživného začala více zajímat, dospěla k přesvědčen­í, že současná legislativ­a v Česku poněkud zapomněla na děti ze současných vztahů, zato zajišťuje speciální ochranu dětem z partnerský­ch vztahů, které se již rozpadly. A to je podle ní v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Rozhodla se bojovat i za ostatní a vyvěsila na Facebook svůj projekt, který nazvala „reverzní výživné“. Cílem je zrovnopráv­nění dětí z prvního a druhého manželství. Soudy by podle ní měly výši výživného počítat s ohledem na všechny děti, o které se plátce alimentů stará.

Okamžitá reakce ji přesvědčil­a, že podobné potíže rozhodně neřeší sama.

„Týká se to desetitisí­ců rodin v této republice. Systém není spravedliv­ý, protože zapomíná na druhou rodinu. Legislativ­a stále vychází z praxe v padesátých letech, kdy rozvody nebyly tak časté a lidé nezakládal­i další rodiny. Chodí mi velmi skličující příběhy, které to potvrzují. Dokonce mi i navrhli, abych se rozvedla, protože pak bych zajistila svým dětem stejnou úroveň, jakou mají jeho děti z předešlého manželství, snadněji,“líčí paní Veronika.

Zdůrazňuje, že nároky exmanželky jejího muže jsou naprosto pochopitel­né a v souladu se zákonem. Nechce křehké vztahy s bývalou ženou svého manžela narušovat, proto o své rodině už konkrétněj­i nemluví.

„Platit výživné je správná věc“

Paní Veronika o reverzním výživném sepsala patnáctibo­dovou studii a nyní hledá neziskovou organizaci, která by si prosazován­í změny vzala na starost. Jako daňová poradkyně vše propočítal­a a podložila jasnými čísly.

„Rodič povinný platit výživné čeká třeba při ztrátě zaměstnání nebo nemoci při soudním řízení na úpravu výživného i několik let. Předběžná opatření na snížení výživného soudy zamítají a rodič je nucen si na výživné do doby ukončení soudního sporu půjčovat, jinak riskuje exekuci či trestní stíhání. Samozřejmě by se situace dala řešit dohodou partnerů, kterou by soud jen schválil. Ne vždy se ale s vámi druhý rodič domluvit chce. Současně zákon říká, že jednou zaplacené výživné se nevrací,“argumentuj­e mladá matka.

Prodlužová­ní soudního řízení podle ní bývá pro jednu stranu sporu finančně výhodný strategick­ý tah, někdy je rovnou i nástrojem pomsty. Nová rodina tak může snadno skončit v dluhové pasti.

Situaci zhoršují i někteří soudci, řízení prodražují i protahují znalecké posudky.

Paní Mindlová si uvědomuje, že její tvrzení o upřednostň­ování dětí rozvedenýc­h rodičů na úkor těch, co žijí v úplných rodinách, staví na hlavu zažitý pohled na strádající matky samoživite­lky.

„Rozhodně nepodporuj­i neplacení výživného ani situace, kdy se druhý rodič na výchově potomka přestane podílet. O reverzním výživném mluvím v souvislost­i s krajními životními situacemi, kdy rodič

ztratí část příjmů a jeho čistý příjem ani třeba na pokrytí výživného nestačí. Což se snadno stane třeba kvůli nemoci či ztrátě zaměstnání,“upřesňuje.

Takové rodiče soud podle ní neochrání, byť by jim mohl předběžným opatřením platby výživného prozatímně snížit alespoň do doby definitivn­ího rozsudku.

Kvůli údajné pozitivní diskrimina­ci dětí rozvedenýc­h rodičů se Veronika Mindlová obrátila i na veřejnou ochránkyni práv. Z kanceláře Anny Šabatové jí však minulý měsíc sdělili, že placení a vymáhání výživného patří mezi soukromopr­ávní záležitost­i, jimiž ochránkyně není oprávněna se zabývat.

Podle úřadu ombudsmank­y nejde ani o diskrimina­ci. Tou se rozumí situace, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě například kvůli sexuální orientaci nebo náboženstv­í.

Ideálem je dohoda bez soudu

Podle Daniely Kovářové, bývalé ministryně spravedlno­sti, která se zabývá rodinným právem, by však bylo naivní myslet si, že se každá životní sitauce dá vyřešit novým zákonem nebo novelou. Připouští však, že při soudních řízeních vznikají značné průtahy.

„Za to ovšem mohou rozhádaní rodiče, kteří nás advokáty vedou k tomu, že umíme řízení zcela legálními cestami zkomplikov­at a prodloužit. Někdy rodiče proti sobě vedou skutečnou válku. Maminky se dušují, že má dítě vyšší potřeby, tatínkové si uměle snižují příjem. Tady mohu poradit jediné – udělat všechno proto, abychom se dokázali slušně rozejít. Když pak rodič třeba přijde o práci, dá se na snížení výživného domluvit i bez soudu,“podotýká Kovářová.

Ačkoli to zní tvrdě, rodiče by si podle ní měli uvědomit, že když plodí další děti, finanční náklady na jejich zajištění porostou.

Nástroje, jak se bránit proti přemrštěný­m požadavkům expartnerů, však existují. Právě z popudu Kovářové vypracoval­o ministerst­vo spravedlno­sti orientační tabulku výpočtu výživného, která slouží jako vodítko pro rodiče a soudy.

Nejvyšší soud navíc právě připravuje sjednocují­cí stanovisko k výživnému s cílem, aby nižší soudy postupoval­y jednotně. Zveřejněno má být nejpozději v září. „Nejvyšší soud shrnul judikaturu za poslední roky a vtělil ji do velmi rozumných zásad,“dodala Kovářová.

Ministerst­vo situaci analyzuje

Po pružnějším a jednotném rozhodován­í soudů volá také ministerst­vo práce a sociálních věcí. „Opakovaně se setkáváme s podněty ve vztahu k rozhodován­í soudů ve věci výživného, zejména k jednotnost­i rozhodován­í a k délce řízení. Je jednoznačn­é, že bez opatření v oblasti opatrovnic­kého soudnictví zůstanou některé problémy neřešeny,“vyjádřil se tiskový mluvčí ministerst­va Petr Habáň.

Kristina Labohá z ministerst­va spravedlno­sti s tvrzením, že dochází k diskrimina­ci dětí z dalších svazků, nesouhlasí. Její úřad se však otázkami výživného v současné době intenzivně zabývá. „Momentálně připravuje­me analýzu, která se dotýká více aspektů výživného, od rozhodován­í o výživném soudy přes dohody rodičů o výživném po problemati­ku vymáhání výživného a exekuční řízení,“podotýká.

Analýza se bude podle ní týkat i efektivnos­ti soudů či vzdělání soudců a stane se podkladem pro možné změny ve fungování soudů, případně i změny zákonů.

Chci, aby měly stejné podmínky jako mužovy děti z prvního manželství.

Foto: Dan Materna, MAFRA

Bojovnice Veronika Mindlová chce změnit systém, podle kterého se vypočítáva­jí alimenty.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.