Alimenty diskriminují moje děti
Daňová expertka chce změnit systém výživného. Současné zákony podle ní diskriminují děti z druhých manželství.
Veronika Mindlová má tříletou dceru a dvouletého syna. Žije ve spokojeném manželství, oba rodiče se však musejí hodně ohánět. Její muž totiž musí platit ještě výživné na tři děti z předchozího svazku.
„Jsem sice na rodičovské dovolené, ale tři dny v týdnu a každý druhý víkend pracuji, abych zajistila našim dětem stejnou životní úroveň, jakou mají mužovy děti z předešlého manželství. I víkendový styk se staršími dětmi každý druhý týden je finančně velmi náročný, protože je nás najednou sedm. Ani rodinné vstupné tak nestačí. Například když koupíte jednomu z dětí džus, musíte ho koupit všem. Naštěstí máme práci, ale nedovedu si představit situaci, kdybychom o ni přišli,“líčí třiatřicetiletá žena.
Když se o problém plátců výživného začala více zajímat, dospěla k přesvědčení, že současná legislativa v Česku poněkud zapomněla na děti ze současných vztahů, zato zajišťuje speciální ochranu dětem z partnerských vztahů, které se již rozpadly. A to je podle ní v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Rozhodla se bojovat i za ostatní a vyvěsila na Facebook svůj projekt, který nazvala „reverzní výživné“. Cílem je zrovnoprávnění dětí z prvního a druhého manželství. Soudy by podle ní měly výši výživného počítat s ohledem na všechny děti, o které se plátce alimentů stará.
Okamžitá reakce ji přesvědčila, že podobné potíže rozhodně neřeší sama.
„Týká se to desetitisíců rodin v této republice. Systém není spravedlivý, protože zapomíná na druhou rodinu. Legislativa stále vychází z praxe v padesátých letech, kdy rozvody nebyly tak časté a lidé nezakládali další rodiny. Chodí mi velmi skličující příběhy, které to potvrzují. Dokonce mi i navrhli, abych se rozvedla, protože pak bych zajistila svým dětem stejnou úroveň, jakou mají jeho děti z předešlého manželství, snadněji,“líčí paní Veronika.
Zdůrazňuje, že nároky exmanželky jejího muže jsou naprosto pochopitelné a v souladu se zákonem. Nechce křehké vztahy s bývalou ženou svého manžela narušovat, proto o své rodině už konkrétněji nemluví.
„Platit výživné je správná věc“
Paní Veronika o reverzním výživném sepsala patnáctibodovou studii a nyní hledá neziskovou organizaci, která by si prosazování změny vzala na starost. Jako daňová poradkyně vše propočítala a podložila jasnými čísly.
„Rodič povinný platit výživné čeká třeba při ztrátě zaměstnání nebo nemoci při soudním řízení na úpravu výživného i několik let. Předběžná opatření na snížení výživného soudy zamítají a rodič je nucen si na výživné do doby ukončení soudního sporu půjčovat, jinak riskuje exekuci či trestní stíhání. Samozřejmě by se situace dala řešit dohodou partnerů, kterou by soud jen schválil. Ne vždy se ale s vámi druhý rodič domluvit chce. Současně zákon říká, že jednou zaplacené výživné se nevrací,“argumentuje mladá matka.
Prodlužování soudního řízení podle ní bývá pro jednu stranu sporu finančně výhodný strategický tah, někdy je rovnou i nástrojem pomsty. Nová rodina tak může snadno skončit v dluhové pasti.
Situaci zhoršují i někteří soudci, řízení prodražují i protahují znalecké posudky.
Paní Mindlová si uvědomuje, že její tvrzení o upřednostňování dětí rozvedených rodičů na úkor těch, co žijí v úplných rodinách, staví na hlavu zažitý pohled na strádající matky samoživitelky.
„Rozhodně nepodporuji neplacení výživného ani situace, kdy se druhý rodič na výchově potomka přestane podílet. O reverzním výživném mluvím v souvislosti s krajními životními situacemi, kdy rodič
ztratí část příjmů a jeho čistý příjem ani třeba na pokrytí výživného nestačí. Což se snadno stane třeba kvůli nemoci či ztrátě zaměstnání,“upřesňuje.
Takové rodiče soud podle ní neochrání, byť by jim mohl předběžným opatřením platby výživného prozatímně snížit alespoň do doby definitivního rozsudku.
Kvůli údajné pozitivní diskriminaci dětí rozvedených rodičů se Veronika Mindlová obrátila i na veřejnou ochránkyni práv. Z kanceláře Anny Šabatové jí však minulý měsíc sdělili, že placení a vymáhání výživného patří mezi soukromoprávní záležitosti, jimiž ochránkyně není oprávněna se zabývat.
Podle úřadu ombudsmanky nejde ani o diskriminaci. Tou se rozumí situace, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě například kvůli sexuální orientaci nebo náboženství.
Ideálem je dohoda bez soudu
Podle Daniely Kovářové, bývalé ministryně spravedlnosti, která se zabývá rodinným právem, by však bylo naivní myslet si, že se každá životní sitauce dá vyřešit novým zákonem nebo novelou. Připouští však, že při soudních řízeních vznikají značné průtahy.
„Za to ovšem mohou rozhádaní rodiče, kteří nás advokáty vedou k tomu, že umíme řízení zcela legálními cestami zkomplikovat a prodloužit. Někdy rodiče proti sobě vedou skutečnou válku. Maminky se dušují, že má dítě vyšší potřeby, tatínkové si uměle snižují příjem. Tady mohu poradit jediné – udělat všechno proto, abychom se dokázali slušně rozejít. Když pak rodič třeba přijde o práci, dá se na snížení výživného domluvit i bez soudu,“podotýká Kovářová.
Ačkoli to zní tvrdě, rodiče by si podle ní měli uvědomit, že když plodí další děti, finanční náklady na jejich zajištění porostou.
Nástroje, jak se bránit proti přemrštěným požadavkům expartnerů, však existují. Právě z popudu Kovářové vypracovalo ministerstvo spravedlnosti orientační tabulku výpočtu výživného, která slouží jako vodítko pro rodiče a soudy.
Nejvyšší soud navíc právě připravuje sjednocující stanovisko k výživnému s cílem, aby nižší soudy postupovaly jednotně. Zveřejněno má být nejpozději v září. „Nejvyšší soud shrnul judikaturu za poslední roky a vtělil ji do velmi rozumných zásad,“dodala Kovářová.
Ministerstvo situaci analyzuje
Po pružnějším a jednotném rozhodování soudů volá také ministerstvo práce a sociálních věcí. „Opakovaně se setkáváme s podněty ve vztahu k rozhodování soudů ve věci výživného, zejména k jednotnosti rozhodování a k délce řízení. Je jednoznačné, že bez opatření v oblasti opatrovnického soudnictví zůstanou některé problémy neřešeny,“vyjádřil se tiskový mluvčí ministerstva Petr Habáň.
Kristina Labohá z ministerstva spravedlnosti s tvrzením, že dochází k diskriminaci dětí z dalších svazků, nesouhlasí. Její úřad se však otázkami výživného v současné době intenzivně zabývá. „Momentálně připravujeme analýzu, která se dotýká více aspektů výživného, od rozhodování o výživném soudy přes dohody rodičů o výživném po problematiku vymáhání výživného a exekuční řízení,“podotýká.
Analýza se bude podle ní týkat i efektivnosti soudů či vzdělání soudců a stane se podkladem pro možné změny ve fungování soudů, případně i změny zákonů.
Chci, aby měly stejné podmínky jako mužovy děti z prvního manželství.