Česko postaví nová vězení
V Česku si odpykává trest ve věznicích 22 tisíc lidí. To je, jako kdybyste zavřeli celé jedno město velikosti Žďáru nad Sázavou.
V největší české věznici Plzeň–Bory jsou vězni v cele namačkáni i po čtrnácti.
Pouhé tři roky po amnestii prezidenta Václava Klause se zločinci opět nevejdou do věznic a stát musí vybudovat nové.
Trest za mřížemi si v současnosti odpykává 22 255 vězňů. Jenže celková kapacita je jen 20 831 míst, tedy téměř o 1 500 méně.
Pro představu: do největšího českého kriminálu v plzeňských Borech se vejde sotva 1 200 vězňů.
Generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal proto hledá místo, kam vězně ubytovat.
Od ministerstva vnitra chce získat zpět areál bývalé věznice v Drahonicích, který slouží jako – poloprázdný – uprchlický tábor.
A plánuje, že začne budovat úplně novou věznici – konkrétně chce přestavět volný areál v majetku státu.
„Už jsme si prohlédli možné volné objekty, viděli jsme jich více,“řekl Dohnal. S rekonstrukcí na věznice by se mělo začít ještě letos.
Místo, kde si novou věznici vyhlédl, zatím tají. Budova plná vězňů „za domem“je citlivá otázka a Dohnal to chce nejdříve probrat s místními lidmi.
Kriminalita klesá, vězňů je více
Zatím poslední amnestie odcházejícího prezidenta Václava Klause vyprázdnila na začátku roku 2013 věznice o šest tisíc chovanců.
Její kritici říkali, že nápravná zařízení se zase rychle naplní. Stalo se. Recidivisté se za mříže vrátili a s novým trestním zákoníkem soudci ukládají přísnější tresty. Naopak neukládají domácí vězení. Čeká se na zavedení elektronických náramků, se kterými by byli domácí vězni pod větší kontrolou. Kapacita věznic nestačí navzdory tomu, že celkově v posledních letech klesá kriminalita.
Věznice nejsou žádný hotel, ale jejich přeplněnost má minimálně jeden negativní dopad. „Je jasné, že když žije tak moc lidí na malém prostoru, zvyšuje se riziko konfliktů,“říká pod příslibem anonymity jeden z šéfů českých věznic.
Bývalý ředitel Vězeňské služby Jiří Tregler si myslí, že s řešením by měla přijít vláda a dlouhodobě se snažit o prevenci, aby se lidé do vězení nedostávali, protože Česko má čtyřikrát víc vězňů na počet obyvatel než západní Evropa. „Politici se ale až na výjimky o věznice nestarají. Vězni tvoří zanedbatelné procento voličů,“domnívá se Tregler.
Na první pohled banální, ve skutečnosti ale těžko zodpověditelná otázka: Proč je v Česku tolik vězňů? Odpovíte, že asi proto, že je u nás hodně lumpů, kteří vraždí a kradou a je potřeba je zavřít.
Jenže kriminalita několik posledních let prokazatelně klesá. V roce 2012 policie vyšetřovala 300 tisíc zločinů, loni o 50 tisíc méně.
Nemluvě o tom, že Česko má přes 200 vězňů na sto tisíc obyvatel, zatímco země jako Švýcarsko, Německo či Francie se pohybují někde kolem 50 vězňů na stejný počet lidí. To je čtyřikrát méně.
Kdyby se jim Česko mělo blížit, bylo by u nás jen asi šest tisíc vězňů, a ne současných 22 tisíc. Jsou ale lidé na Západě opravdu o tolik hodnější?
Tak zopakujete známou pravdu, že se čeští soudci zdráhají dávat domácí vězení. Bojí se, že vězně doma nikdo neuhlídá a stejně vyrazí někam do hospody. Jenže tím to také není. Alternativní tresty se neukládaly nikdy a jejich absence nárůst od amnestie také nevysvětlí.
„Alternativní tresty nejsou využívány tak jako na západ nebo na sever od nás. Jenže u nás na mnohé pachatele prostě nic jiného neplatí než to odnětí svobody. Soudci podle mě nemají příliš na výběr. Alternativy lze uložit jen úzkému okruhu obviněných,“říká bývalý ředitel věznic Jiří Tregler.
Vězení pro dlužníky
Nejtěžších zločinců za mřížemi logicky přibývat musí. Každý rok několika vrahům soud uloží doživotí.
Naopak, žádný doživotně odsouzený nebyl dosud předčasně propuštěn (teď je jich asi padesát).
Nový trestní zákoník také vyšel vstříc poptávce po přísnějším trestání nejtěžších zločinců. Avšak vrazi a násilníci jsou pořád menšina vězeňské populace.
V posledních deseti letech stát přísněji trestá silniční pirátství.
A dál? Tregler natvrdo říká, že česká justice zavírá lidi, které by zavírat neměla, a navíc se nedaří prevence. „Česká republika je třeba jednou z mála evropských zemí, kde může jít člověk do vězení za neplacení výživného,“připomíná Tregler.
V Německu podle Treglera kladou mnohem větší důraz na peněžité tresty. Osmdesát procent trestů uložených německými soudy jsou pokuty.
Cynicky řečeno, vydržovat si hodně věznic s hodně vězni je pro stát také docela luxus. Podle hrubých odhadů jeden český „mukl“stojí tisíc korun denně.
Ombudsmanka a práva vězňů
Věznice spadají pod ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. A protože jsou vládní prázdniny a dovolenou má i Pelikánova mluvčí, přeplněnost věznic za ně okomentoval Jakub Říman z tiskového odboru.
Ten na rozdíl od Vězeňské služby dokonce připouští, že by se mohly stavět i věznice „na zelené louce“. „Nárůst vězeňské populace pozorně sledujeme a vnímáme jej jako vážný problém. Jeho řešení věnujeme velkou pozornost. Plánujeme
výstavbu několika nových ubytoven pro vězněné osoby,“odpověděl Říman.
Podmínky v českých nápravných zařízeních dlouhodobě kritizuje i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
Věznice jsou pro současnou ombudsmanku téma a mezi jejich šéfy není příliš oblíbená. Kritizuje, že vězni mají nedostatečné soukromí,
nadužívání osobních prohlídek a samozřejmě i přeplněnost.
„České věznice jsou konstruovány na hromadné ubytování vězňů, což neodpovídá moderním zásadám výkonu trestu odnětí svobody. Problém s sebou přináší zejména nehygienické podmínky, omezené aktivity mimo cely a zvýšené napětí,“upozorňuje ombudsmanka Šabatová.