Bundeswehru chybí vojáci, chce Evropany
Německá armáda je v posledních letech „na roztrhání“. Tlak na vysílání německých vojáků na mise ve světě roste, stejně jako na jejich využití doma. Bundeswehr proto zvažuje, že problém vyřeší rekrutováním nových bojovníků z jiných zemí EU.
Ministerstvo obrany předpokládá, že integrace vojáků z EU nebude nijak těžký úkol: „Tito občané jsou podobně vzdělaní jako Němci, kulturní rozdíly jsou zanedbatelné a němčina, kterou je nutné zvládnout k plnění úkolů, je v Evropě dostatečně rozšířena,“řekla zpravodajskému webu Deutsche Welle mluvčí ministerstva.
Přesto má plán na přijímání cizinců hodně háčků. Členy Bundeswehru se zatím mohli stát pouze němečtí státní příslušníci. Tak je to uvedeno také v zákoně o armádě, ale ten se musí změnit. Dosud mohou německé ozbrojené síly přijímat občany z jiných zemí pouze případ od případu podle konkrétních potřeb.
Momentálně je podle mluvčího německé armády v ozbrojených složkách jediný cizinec z EU: od roku 2014 zde slouží „v plné polní“rumunský lékař. Mezi civilními zaměstnanci už je však v Bundeswehru zaregistrováno více než 500 cizinců.
Plánovaná změna zákona o armádě musí podle ministerstva obrany zvážit především reakci ostatních členských zemí Unie. Vedle toho je potřeba mimo jiné i vyřešit vyplácení penzí vojákům odjinud poté, co z armády odejdou. Alexander Neu, člen vojenského výboru parlamentu za opoziční Levici, se obává, že platové rozdíly v EU by službu v německé armádě činily až příliš atraktivní.
Bundeswehr už má nicméně slušné zkušenosti ze spolupráce s jinými armádami. V roce 1989 byla vytvořena společná německo-francouzská brigáda, v roce 1995 pak německo-nizozemské jednotky. A v roce 2014 byli dokonce nizozemští výsadkáři začleněni do německé Divize rychlého zásahu.
Podle Hanse-Petera Bartelse, mluvčího německého parlamentu pro otázky vojenství, by „otevření“armády občanům jiných zemí bylo pozitivním krokem. Politik z SPD vidí paralely mezi podobným uvolněním režimu v některých oblastech státních služeb.
„Je to dobrý signál, ale neměl by být přeceňován. Nepůjde o žádné vysoké počty, už jenom kvůli jazykové bariéře. A pak je nepochybně řada dalších brzd. Například země, v nichž je povinná vojenská služba, nelze do plánu počítat,“soudí Bartels. Zemí Unie, pro něž jeho věta platí, však dnes není příliš mnoho. Dánsko, Estonska, Finsko, Řecko, Rakousko a Kypr jsou nyní v EU posledními zbývajícími státy, v nichž je vojenská služba povinná.
Nicméně plán vpustit do Bundeswehru cizince naráží na tvrdou kritiku v armádních „odborech“– Asociaci německých ozbrojených sil. „Být vojákem, to není jen obyčejné povolání,“nechal se slyšet šéf asociace André Wüstner. „Voják má být i přes společně sdílené evropské hodnoty především obráncem svého státu či národa,“dodal.