Slunce dělá z Blízkého východu ještě větší peklo
Letošní léto na Blízkém východě překonalo všechny teplotní rekordy. Klimatologové varují, že to může být pouhá předzvěst krušné budoucnosti. Pokud se jejich předpovědi naplní, nedostatek vody a neúnosná vedra mohou vyvolat uprchlickou krizi ještě rozsáhlejší, než jakou vidíme dnes.
Dotčené státy přitom nejsou na klimatické výzvy připravené, napsal americký deník The Washington Post. Nezvykle horká léta nejsou v regionu za poslední roky ničím novým, to letošní je však obzvláště kruté.
Takzvaný teplotní index, který zohledňuje vedle teploty také vlhkost, se v částech Spojených arabských emirátů a Íránu vyšplhal až k 60 stupňům Celsia. Město Džidda v Saúdské Arábii zaznamenalo absolutní rekord těsně pod 52 stupňů. Pokud Světová meteorologická organizace potvrdí hodnotu 54 stupňů Celsia naměřenou v kuvajtském městě Mitriba, bude to historické maximum pro celou východní polokouli. Zasažen je také jih Maroka nebo Izrael.
„Jako by vám hořela kůže“
Vyjít z domu je, „jako byste vkročili do ohně“, popisuje situaci Zajnab Kumanová, šestadvacetiletá studentka v irácké Basře, kde se teploty dostávají nad 48 stupňů Celsia. „Jako by vám všechno – kůže, oči, nos – začalo hořet.“Kumanová a další tak před západem slunce své domovy příliš často neopouštějí a ulice přes den zejí prázdnotou.
Ajmán Karím, osmadvacetiletý inženýr, již několikrát dostal v práci „teplotní prázdniny“. Někteří však doma zůstat nemohou. Ísá Muhsin, bagdádský majitel stánku s ovocem, říká, že se může buď potit v práci, nebo hladovět doma.
Odhaduje se, že vlna veder již ukrojila z iráckého HDP 10 až 20 procent. Vládní zdroje hlásí po celém Iráku vysychání úrody a všeobecný pokles produktivity, zatímco v nemocnicích přibývají případy dehydratace a vyčerpání. Desítky tisíc Iráčanů, kteří přišli o domovy v důsledku bojů vlády s ozbrojenci Islámského státu, musí vedra snášet ve stanech a provizorních přístřešcích.
Bezprostředním důvodem letošní vlny veder je neústupná tlaková výše, ale Mahmúd Abdal Latíf, mluvčí iráckého meteorologického ústavu, tvrdí, že v zemi se také od základu mění klimatické vzorce. Říká, že v Bagdádu se počet dní, kdy teplota přesáhne 47 stupňů Celsia, v posledních letech více než zdvojnásobil. „Před čtyřiceti lety se takové teploty držely čtyři nebo pět dní. Pak vítr rozvířil prach, čímž se povrch zchladil. Dnes se nic takového neděje,“dodává Abdal Latíf.
Pro odborníky není tento vývoj žádným překvapením. Studie publikovaná v časopise Nature Climate Change předpovídá, že vlny veder v oblastech Perského zálivu by mohly ke konci století ohrožovat lidské životy.
Francesca de Châtelová, specialistka na blízkovýchodní vodohospodářství působící v Amsterdamu, říká, že tamní vlády nemají odpovědi na prudký růst populace a klimatické změny. Podle ní nedbaly varování klimatologů a problémům nevěnovaly patřičnou pozornost. „Státy v regionu nejsou na následky klimatických změn připraveny,“říká.
Organizace spojených národů předpovídá, že populace 22 arabských států se do roku 2050 zvedne z přibližně 400 milionů na 600 milionů. Pro země, kterým vědci prorokují pokles srážek, by to znamenalo obrovskou zátěž.
Hrozí migrace kvůli vodě
Již dnes přitom mnoho krajin regionu trpí akutním nedostatkem vody kvůli suchým podmínkám, bobtnající spotřebě a nehospodárným zemědělským praktikám. Nedostatečná vládní reakce na sucho byla podle analytiků jednou z příčin občanské války v Sýrii, která spustila masivní příliv uprchlíků do Evropy. (ČTK/The Washington Post)