Tři dny v týdnu Sportisimo
Přikoupil kliniku a sonduje akvizice pro Sportisimo. Judista, investor a manažer Pavel Vajskebr je při chuti.
Nedávno společně se slovenským miliardářem Martinem Kúšikem ovládli polovinu řetězce sportovního zboží Sportisimo. Kromě toho rozšířil svoji zdravotnickou skupinu o polikliniku Quattromedica v Brně. Díky ní vzrostou tržby MediClinicu, který vlastní s lékařem Eduardem Bláhou, na 400 milionů.
Jak se z dlouholetého manažera stane takto agilní investor?
Když jsem skončil v síti lékáren Dr. Max, chtěl jsem se od byznysu úplně odříznout. Nastoupil jsem jako dobrovolník do hospicu, kde jsem půl roku pomáhal. Poznal jsem, jak to vypadá na samém sklonku života. To s vámi docela zamává a přerovná vám hodnoty. Zároveň jsem zjistil, že vydělané peníze nedokážu utratit pro vlastní potřebu, a rozhodl jsem se je investovat.
Pak přišla možnost od Penty koupit ordinace MediClinic...
Ještě předtím jsem měl vysněný projekt nemocnice, po zkušenosti z úspěšné restrukturalizace nemocnice v Mladé Boleslavi jsem chtěl vlastní. Dokonce jsem měl už vyhlédnuté soukromé zařízení v Plzni. Bohužel to ale nedopadlo. Pak přišla možnost koupit MediClinic, což nám s Eduardem Bláhou, který firmu znal dobře z Penty, připadalo jako skvělá příležitost.
Proč jste teď odbočil do náročného byznysu se sportovními potřebami? Nebylo snazší koupit něco dalšího ve zdravotnictví, které dnes velcí investoři považují za zlatý důl?
I po nákupu MediClinicu mi nějaké peníze zbyly. S Martinem Kúšikem (bývalý partner Penty, společník ze Sportisima – pozn. red.) jsme byli domluveni, že když jeden z nás bude u něčeho, kde naše spojení bude mít logiku, dáme si vědět. Testovali jsme pár věcí, které nakonec nevyšly. Pak se objevilo Sportisimo, kde jsem od začátku cítil šanci. Pánové Thai a Son deklarovali, že hledají dlouhodobé partnery. Něco jiného je, když za nimi přijdou osoby, které do projektu dávají vlastní peníze, než když přijdou manažeři fondů. A zároveň jsme asi nabídli rozumnou cenu. Padli jsme si do oka, a tak se z původního prodeje majority stalo partnerství půl na půl.
Přes úspěch Sportisima je vidět, že jde o těžký obor, kde většina firem strádá. Proč mu věříte?
Myslím, že toto zboží bude trvale potřebné. To, že lidé méně používají Investice pečlivě vybírá
fyzické síly v práci, vede k tomu, že si to kompenzují jinde – tedy ve sportu. Rekreační sport a zájem o něj budou růst. Navíc oba pánové vybudovali skutečně úspěšnou firmu, která i v tomto náročném prostředí dokázala růst jak v Česku, tak na Slovensku. A to hlavně díky pracovitosti majitelů i managementu.
Jak moc jste firmu stihl poznat a jak moc se této investici budete osobně věnovat?
Jsme domluveni s Martinem, že se tomu budu věnovat intenzivněji. S panem Thaiem a Sonem jsme dohodnuti, že jim budu dávat zpětnou vazbu na různá rozhodnutí a procesy ve firmě. Zkušenosti z logistiky a obchodu na to mám. Ale výkonná část zůstane na nich. Já budu spíše takový interní poradce. Mám na to vyčleněné nějaké tři dny v týdnu, abych přesně pochopil, jak firma funguje.
Co je možné zlepšit, už víte?
Zatím nechci hovořit o nějakých změnách, ale určitě je zde prostor pro větší automatizaci a technologie ve skladech a logistice. Skladníci jsou dnes drazí. Takže prostor pro zefektivnění vidím.
Co jsou nejbližší mety, kterých chcete s firmou dosáhnout?
Nemáme stanovené mety. Trend je nastavený dobře. Koncept Sportisima se nyní testuje ve dvou nových zemích, v Polsku a Rumunsku. Tam, kde budeme úspěšnější, chceme více expandovat. Také se poohlížíme po firmách, které bychom mohli koupit, a to jak v zemích, kde působíme, tak v těch, kde nejsme, ale chtěli bychom být.
Rýsuje se již nějaká nová země nebo konkrétní akvizice?
Zatím jsme ve fázi hledání a zkoumání trhů. V tuto chvíli ještě žádné jednání nevedeme, ale je jasné, že vstup na nové trhy by mohl být snazší skrze některou firmu, která má již v dané zemi vybudovanou pozici na trhu.
Kolik máte na akvizice připraveno peněz?
Horizont skutečně nemáme, je to pro nás dlouhodobá investice. Tím, že jsme privátní osoby, se v případných investicích neomezujeme. Když se všichni čtyři shodneme, že vytipovaná firma Sportisimo posune dál, určitě budeme schopní operovat i s hodně velkými penězi. Pochopitelně i za asistence bank.
Uvažujete o dalším rozkročení Sportisima z hlediska sortimentu či formátu prodejen?
Nové formáty asi ne. Stále se budují nové prodejny, vznikají obchodní centra. Ale více to bude o pilování vnitřních procesů firmy. Velmi intenzivně roste e-shop, bude se řešit jeho logistické zázemí. Dnes e-shop třeba neumí efektivně poslat zásilku na vybranou prodejnu. To jsou kroky, které nás čekají.
Očekáváte, že se byznys Sportisima přesune více na internet?
Nejsem bezhlavým zastáncem toho, že se všechen obchod přesune na síť, byť provozuji internetovou lékárnu. Určitě je to důležitý kanál pro určitou skupinu lidí. Mít více kanálů je ale jistota, jak si uchovat pozici u co nejširší skupiny zákazníků. Chceme rozvíjet obě nohy – kamennou síť i e-shop.
Jak se vám pracuje s vietnamskými spolumajiteli? Přece jen kulturně se v mnohém odlišují. Když vezmu pana Thaie Nguyena, který působí velmi tiše, až úslužně, a třeba Marka Dospivu, pro kterého jste řídil Dr. Maxe a který bývá hodně slyšet, to je velký kontrast. Jak si zvykáte?
(smích) Pro mě je velmi inspirující potkávat lidi, kteří jsou jiní než ti, které jsem potkal v minulosti. Našli jsme si k sobě cestu. Už jenom to, že řekli, že do toho s námi půjdou půl na půl. Z toho plyne, že si navzájem věříme a dokážeme se domluvit. Nedokážu dohlédnout do všech myšlenek, které pánové mají v hlavách, a jistě je tam řada odlišných pohledů, ale o to je to zajímavější.
Když jsem se bavil s investory, kteří kolem Sportisima také kroužili, často uváděli, že se trochu bojí propojení s vietnamskou komunitou a nepřehledných vztahů vůči obchodní zóně Sapa či propojení s výrobními kapacitami ve Vietnamu. Vy jste to neřešili?
My jsme si samozřejmě udělali velmi podrobné due diligence a opravdu nevidíme v tomto ohledu žádný problém. Osobní aktivity obou pánů nemají se Sportisimem nic společného, jeho byznys stojí samostatně. Co dělají pánové vedle toho, je jen jejich věc. A propojení s konkrétními výrobními kapacitami v Asii, to je věc, která je běžná u všech výrobců. Dokud pro nás bude tato výroba našich privátních značek nejvýhodnější, není důvod ji měnit.
Říkáte, že se tři dny v týdnu budete věnovat Sportisimu. Nebudou trpět vaše další podnikatelské aktivity, kterých máte dost?
V MediClinicu a v dceřiné společnosti Geria to máme rozdělené se společníkem Eduardem Bláhou, také v internetové lékárně Apotek mám šikovné lidi. To mi umožňuje si čas rozvrhnout tak, abych se mohl věnovat i Sportisimu.
Do zdravotnictví míří celá řada velkých investičních celků. Jak se vám daří konkurovat Agelu, Pentě či dalším?
Na rozdíl od těchto hráčů se zaměřujeme na malé lékařské praxe po celé republice. Agel a Penta jdou po velkých věcech, takže s nimi se neutkáváme. Každoročně rosteme o jednotky nových míst a ordinací. Když chce nějaký lékař skončit a nemá nástupce, my jeho praxi koupíme a převezmeme. Vždy trváme na tom, aby s námi dva tři roky zůstal a praxi připravil na přechod pod nový lékařský tým. Jedna věc je kvantita, ale druhá je kvalita služeb, což je samozřejmě při takto rozsáhlé síti různorodých zařízení běh na dlouhou trať.
Není čas přidat do skupiny také větší zařízení, třeba nemocnice?
Nikdy neříkej nikdy, ale moje ambice byla investovat tam, kde se budu moci aktivně angažovat. A v tuto chvíli se cítím maximálně vytížený. Kupovat nemocnici, na kterou bych neměl čas, se mi tolik nechce. Ale třeba někdo přijde se super myšlenkou. Obecně je pravda, že ve veřejném zdravotnictví panuje velká neefektivita, tudíž vstup soukromých subjektů dává smysl.
Máte také dvě chystáte další? polikliniky,
Teď už máme tři, polikliniku Nepomuk v Plzni, polikliniku v pražských Kyjích a před několika dny jsme koupili brněnské zařízení Quattromedica v centru města. Celkově tak máme 140 individuálních zdravotnických praxí, což odpovídá více než 200 místům po celém Česku. Některé lékařské praxe mají totiž více poboček.
Kolik vás poliklinika stála?
Celkově máme 140 individuálních zdravotnických praxí, což odpovídá více než 200 místům po celém Česku. Některé lékařské praxe mají totiž více poboček.
Nechci být přesný, ale řekněme malé desítky milionů.