Slavné pohřebiště i podzemní labyrint

Vyšehradský hřbitov a Slavín

Areál vyšehradské pevnosti se stal i výlučným místem posledního odpočinku slavných Čechů, výtvarníků, básníků, spisovatelů, hudebníků, herců.

Myšlenka na vybudování panteonu na vyšehradském hřbitově se objevila na sklonku 19. století. Neorenesanční hrobka Slavín vznikla podle projektu Antonína Wiehla, prvním pochovaným se v roce 1901 stal básník Julius Zeyer. Slavín obklopuje na 0,81 hektaru neméně významné pohřebiště. Po boku umělců, architektů a vědců jsou zde pochováni i politici či sportovci. Nalézt zde lze náhrobek Karla Čapka, Alfonse Muchy, Josefa Myslbeka, Karla Purkyně, Vlasty Buriana, ale například i exilového politika Petra Zenkla a legendárního fotbalisty Josefa Bicana.

Zajímavý je i hrob syna slavného sochaře Ivana Španiela, který padl při osvobozování Alsaska na konci listopadu 1944 jako poručík francouzské armády. V samostatném oddělení je umístěno pohřebiště řádových sester.

Vyšehradské podzemí

V komplexu hradeb barokní citadely se nachází i částečně zpřístupněná kasemata, unikátní podzemní labyrint. Ten měl na kahánku v roce 1744. Pruské jednotky na ústupu z Prahy do podzemí nacpaly 133 sudů se střelným prachem. Jejich výbuchu zabránil odvážný zákrok tří mužů z Podskalí. Ti včas doutnáky zneškodnili a zachránili vyšehradskou pevnost i kus Prahy před devastací. Šlo zřejmě o jednu z nejdramatičtějších epizod v dějinách citadely. Vyšehrad se totiž stejně jako další české pevnosti v historii moc bojově neuplatnil.