Citadela Vyšehrad
Magická pevnost ční na skále nad Vltavou
Sídlo bájné kněžny, rezidence prvního českého krále i barokní citadela. Tím vším byl Vyšehrad, místo jedinečných výhledů.
Legendy spojují pražský Vyšehrad s dávnou minulostí, kněžnou Libuší či dívčí válkou. „První autentické svědectví o Vyšehradě přinášejí denáry ze zdejší mincovny z doby knížete Boleslava II., z druhé poloviny 10. století,“uvedl historik Bořivoj Navrátil. Ze stejné doby pocházejí základy kostela jedinečného svými rozměry i půdorysem, který odkazuje na byzantské vzory.
Skvělé časy Vyšehrad zažil za vlády prvního českého krále Vratislava I. (1061–1092). „Vratislav přesídlil z Pražského hradu na Vyšehrad, kde založil roku 1070 kolegiátní kapitulu,“řekl historik Vratislav Vaníček. Zrodila se tak církevní instituce, výjimečná v českých zemích. Papež Lucius II. ji vyňal z podřízenosti české církevní provincie a podřídil ji přímo Římu.
Z Vratislavových časů pochází také nejstarší dochované stavební památky v areálu Vyšehradu. Rotunda sv. Martina ležela v době vzniku na východní straně předhradí. Dochovala se i bazilika sv. Vavřince, odhalená v základech barokní rezidence v Soběslavově ulici. Knížecí a církevní okrsek uvnitř hradu spojoval románský kamenný most, jehož základy lze dodnes spatřit poblíž chrámu sv. Petra a Pavla.
Zlaté časy Vyšehradu přinesla éra Karla IV. Pevnost vstoupila do českého korunovačního řádu. Kostel sv. Petra a Pavla dostal gotickou podobu. „Budován byl podle vzoru jihofrancouzských bazilik,“popsal historik Václav Mencl. Vyšehrad dostal nové opevnění, z něhož zbylo torzo brány Špička.
Do husitských válek tvořil Vyšehrad s chrámy a kapitulou malý Vatikán, žilo zde asi sto kněží, dvanáctina duchovních v Praze.
Konec znamenala bitva u Vyšehradu v listopadu 1420. Po porážce Zikmundových vojsk areál vyrabovala lůza. Zůstala jen část opevnění.
Barokní časy přinesly Vyšehradu novou podobu, stal se citadelou podle všech fines barokní fortifikační architektury. Stavbu svěřil císař a král Ferdinand III. italským pevnostním expertům. Stavba pevnosti nebyla lacinou záležitostí, do sklonku 20. let 18. století zde císařský erár prostavěl úctyhodné dva miliony zlatých. Ve 40. letech 19. století protnula pevnost táborská silnice. Vojáci citadelu spravovali až do roku 1911, tehdy ji c. a k. erár předal Praze.