Konvičkova show Kdo si to odskáče?
Rozruch trvá Nedělní akce příznivců Martina Konvičky (na snímku), kteří s atrapami zbraní v rukou předváděli příjezd islamistů do Prahy, má dohru. Policie to vyšetřuje jako výtržnictví. A primátorka Adriana Krnáčová to považuje za selhání úředníků, kteří akci povolili, a chce vyvodit personální důsledky.
Škodlivá akce, hodnotí „hru na džihádisty“bezpečnostní expert Zdeněk Kalvach „V zemích, kde je terorismus skutečný, si lze něco takového jen stěží představit.“Zdeněk Kalvach
Hra na džihád, jakou v neděli na Staroměstském náměstí předvedl Martin Konvička a jeho družina, rozhodně nemusí být pouze nevkusnou zábavou. Podobné akce mohou mít závažné následky. A to nejen kvůli panice, kterou mohou bezprostředně vyvolat.
„Stačí si uvědomit, že při skutečném teroristickém útoku si mnozí svědci v první chvíli myslí, že jde o skrytou kameru nebo hru,“říká v rozhovoru s MF DNES bezpečnostní expert Zdeněk Kalvach.
Je podle vás možné, aby se podobná věc – divadlo s použitím atrap zbraní – odehrála někde na Západě?
Je to značně bizarní. V západních zemích, kde si na tyto problémy nehrají, ale skutečně je zažívají, si lze jen těžko něco takového představit.
Nepřišla reakce policie pozdě?
Nemyslím si to. Byla to neobvyklá situace, kde bylo nutné zvažovat řadu právních aspektů. Propříště je možné lépe zvažovat, co všechno by se ještě dalo udělat pro zmírnění paniky ve vzdálenějších oblastech. To jsou ale všechno nové zkušenosti.
Dobře, ale neměla policie například kolem toho místa vytvořit perimetr? Nebo ho alespoň ohraničit páskou?
Detaily policejního opatření neznám. Z toho, co ale vím, udělala policie, co mohla. Vyvolání strachu lze zabránit těžko.
Co říkáte na reakci lidí, kteří v panice utíkali?
V tom je právě ta hloupost a škodlivost té akce. Lidé by v případě skutečných útoků neměli příliš váhat. Jakmile taková situace nastane, tak by měli skutečně utéct pryč. Tomu bych ani neříkal panika, ale správná reakce pro přežití v situaci, při které ti lidé zjevně uvěřili, že jde o skutečnost. Jistě. Teroristické a jiné ozbrojené útoky jsou natolik stresové, že je přirozeností člověka potlačit jejich skutečnost a hledat za tím, co vidí nebo slyší, například skrytou kameru, petardy nebo jen hru. Proto je oslabování důvěry v to, co vidím nebo slyším, z taktického hlediska velmi škodlivé.
Není problémem také použití zbraní, byť nefunkčních, ve veřejném prostoru?
V řadě chráněných objektů je jakékoli nošení maket zbraní zakázáno. A to z důvodu, že mohou vyvolat paniku nebo nebezpečně mást ostrahu. Není to hra.
Navíc teroristé používají také zbraně upravené tak, aby vypadaly jako dětské hračky. Pro vyhodnocení nebezpečí jsou tedy tyto klamy jen komplikací a jsou skutečně nebezpečné.
Nebylo riziko, že například někdo z turistů bude mít u sebe zbraň a začne střílet?
Samozřejmě. To riziko tu bylo velmi vysoké. Pro ty, kteří pracují se zbraní v rámci ochrany proti ozbrojeným útokům, jsou tyto situace noční můra. Jde skutečně o bleskové vyhodnocení, zda jde o útok. Vaše reakce může ve dvou vteřinách zabít, nebo zachránit život.
Magistrát tvrdí, že vše bylo správně povoleno a zbraně policie prohlédla. Ale stačí to? Není v současné době, která je na podobné akce citlivá, nutné znát detailně jejich obsah?
Myslím, že ten problém není ve větší restrikci takových akcí, protože nejde o to, aby oficiálně ohlášené akce byly pod větší kontrolou.