Je třeba hulákat! Ukažme sluníčkářům, že nás je víc
Černý lihový fix dře po kartonu z krabice a vysychá. Nápis „Merkel muss weg“, jasný vzkaz německé kancléřce Angele Merkelové, je ale téměř hotov a Karel může vyrazit. Na demonstraci.
Ortodoxní odmítač migrantů, pravicově smýšlející, potetovaný muž z Děčína jde dát německé kancléřce najevo, co si o ní myslí.
Ulicí projíždí kropicí cestářský vůz s rozstřikem, aby svlažil turisty na rozpálené dlažbě. Jestli voda zasáhne transparent, nápis na kartonu se rozpije jako uprchlíci po Německu a Karel to může zabalit. „Vidíš, i ty vodní děla zjemnili. Nemusíme se bát, je třeba fakt hulákat,“hecuje sípavým hlasem a tiskne svůj transparent k tělu.
Klidně si mě natočte
Jsme u Strakovy akademie, sídla Úřadu vlády a první kancléřčiny zastávky v Česku. Karel křičí jako o život, střídavě píská na píšťalku a zatleská rukama nad hlavou, burcuje ostatní, aby skandovali značně primitivní hesla. „Scheisse Merkel!“přitvrzuje. Dav okamžitě skanduje s ním.
Karel tady není žádným osamoceným sprostým vlkem. Jako on se chová nejméně polovina lidí, kteří před Strakovku dorazili. Vzali si dovolenou a vyrazili do ulic. To, že v Česku téměř žádní uprchlíci nejsou, podle nich nic nedokazuje.
Když žena, která se zdraví s většinou organizátorů včetně Petra Hampla z antiislamistické Alternativy pro Česko, zahlédne, jak na Malostranské náměstí vjíždí policejní dodávka se speciálními kamerami pro rozpoznávání obličejů, okamžitě ví, co má dělat.
„Klidně si mě natočte, sr..i,“řve k autu a ukazuje vztyčený prostředníček.
„Tomuhle rozumí každej,“dodá a sama se svému z jejího pohledu povedenému vtipu zasměje.
Karlovi to rovněž přijde vtipné. Jen ho trápí, že demonstrantů přišlo žalostně málo. „Musíme těm sluníčkovým fašistům ukázat, že nás je víc. Na Facebooku debatuje deset tisíc lidí, ale pak jich přijede jen pár,“přemítá.
Na Klárově před Strakovou akademií byla po obědě nanejvýš padesátka lidí. Ukázková demonstrace to tedy nebyla. Žádná organizace, jen sprosté nadávky, pokřikování a hlučná sprostota.
Na Malostranské náměstí dorazilo zhruba dvě stě lidí. Scénář podobný – kromě toho, že na pódiu se střídali řečníci. Když těsně před začátkem prošly okolo dívky v nikábu, začal dav skandovat, že „Alláh je s..č“.
Spokojeni s účastí nemohli být ani ti, kteří stojí na druhé straně. Ke Strakově akademii například záměrně přišel aktivista a vítač imigrantů Tomáš Peszynski. S velkým oranžovým srdcem, megafonem přes rameno a s cílem provokovat. Přišlo s ním pět lidí, takže také žádná „masovka“.
„Ať žije Merkelová! Ať žije Evropa,“spustí do megafonu a probudí do té doby poněkud znuděné a zpocené policisty. Dav naproti nadává Peszynskému a jeho „kohortě“do vlastizrádců, píská a nadává. Samozřejmě že sprostě.
Už se nedemonstruje proti Merkelové, Evropské unii či muslimům. Teď demonstrují Češi proti Čechům. „Pusťte mě k němu. Chci vidět, co je to za ču...a,“křičí jeden z nejhlasitějších protestantů na policisty, kteří obestoupili Peszynského a brání střetu obou táborů.
Po poslední štaci na Malostranském náměstí nemůže už Karel téměř vůbec mluvit. Nejraději by ale ještě pokračoval dál. Šel by k Hradu. Věří, že by mohl mít víc štěstí a na německou kancléřku vykřiknout, že „musí pryč“.