Česko je země vězňů. Na vině jsou i alimenty
Častěji zavírají lidi jen v zemích bývalého SSSR
Počet vězňů na 100 tisíc obyvatel Využití kapacity věznic v % vězňů vykazovalo k 1. 7. 2016 Rusko. Je to největší počet ze všech evropských zemí. míst je oficiální kapacita českých věznic. Vězňů je zhruba o 1 300 více.
NRusko Bělorusko Gruzie Litva Turecko* Ázerbájdžán Lotyšsko Moldavsko Estonsko Albánie Slovensko Polsko Maďarsko Černá Hora Ukrajina Makedonie Rumunsko Velká Británie Srbsko Portugalsko Španělsko Arménie Bulharsko Francie Kosovo Belgie Rakousko Řecko Itálie Śvýcarsko Irsko Chorvatsko Kypr Německo Bosna a Herc. SloviMsko Norsko Nizozemsko DáMsko FiMsko Švédsko ejedná se o žebříček, kterým by se Česko mohlo chlubit. Řadí se totiž mezi evropské státy, které mají na počet obyvatel nejvíce vězňů. Mezi svými sousedy Česká republika dominuje, přestože zdejší kriminalita rok od roku klesá. Například oproti sousednímu Německu připadá na sto tisíc obyvatel Česka třikrát tolik vězňů.
Odborníci vysvětlují tato čísla čím dál přísnější trestní politikou. Na vysoký počet lidí ve věznicích má vliv i přísné trestání recidivy či neplacení výživného.
„Velmi přísně trestáme bagatelní trestnou činnost. Například drobné opakující se krádeže, ač v řádu stovek korun. U lidí, kteří byli za krádež v uplynulých třech letech potrestáni, totiž pak nerozhoduje výše škody. Takže jednou ukradne něco za pět tisíc a pak už každá další stokorunová krádež znamená, že je dotyčný recidivista a ocitá se ve vězení třeba za krádež rumu,“popisuje praxi, která se projevuje na počtu nepodmíněně odsouzených předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Zároveň je podle něj v českých věznicích zbytečně velký počet neplatičů alimentů. „Dlouhodobě se vede diskuse o tom, zda je to čin, který by se měl kriminalizovat a posuzovat podle trestního zákona. Efektivita toho trestu je totiž nízká. Ten člověk se dostane do vězení, nemá tam zajištěnou práci a tím pádem výdělek. Pak vyjde z vězení, 192 189 187 183 182 170 166 143 143 142 138 133 130 125 103 100 98 97 91 89 84 82 81 80 76 73 73 70 69 61 55 53 262 254 238 236 224 222 221 má dluhy a neplatí dál. Čili ten problém se jen znásobuje. To bývá argument pro to, aby se neplacení alimentů řešilo jinými způsoby,“říká Miroslav Scheinost z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.
Na Západě zavírají méně
Z evropského srovnání přitom jednoznačně vyplývá, že v západních zemích není v přepočtu ve věznicích tolik lidí, jako je tomu v zemích na východě Evropy. „Zřejmě je to otázka tradičního přístupu 79 103 81
91 96 107 126 103 92 106 111 84 89 86 111 95 98 108 96 91 94 112 84 102 114 90 77 93 98 84 k trestní politice, řekl bych i naladění veřejnosti a politiky. I z průzkumů nám vyplývá, že lidé volají po přísných trestech,“vysvětluje si důvody Scheinost.
Kvůli vysokému počtu lidí ve věznicích musí ministerstvo spravedlnosti řešit dlouhodobě problém s nedostatkem míst. Vězňů je dnes v Česku zhruba o třináct stovek víc, než je oficiální kapacita žalářů.
Úřad se snaží kapacitu rozšířit, ještě více však jeho vedení spoléhá na to, že soudci začnou ve větší míře využívat alternativní tresty, především domácí vězení.
„Ukládání trestu domácího vězení soudci by mělo podpořit i zavedení elektronických náramků. Jsme přesvědčení, že nám náramky pomohou zabránit nárůstu vězňů,“říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Kristina Labohá.
Podle Scheinosta však výzkumy ukazují, že dnešní alternativní tresty jako obecně prospěšné práce či podmínka mnoho lidí v jejich „kriminální kariéře“nezastaví. „To je také důvod, proč je populace vězňů tak široká. Nedaří se nám včas a účinně zasahovat těmito tresty,“myslí si Scheinost.
Ministerstvo však chystá i další opatření. „Je připravená celková strategie, podle které se v následujících deseti letech budeme spoléhat především na předcházení recidivy. S tím souvisí i intenzivnější a specializovanější vzdělávání vězňů a jejich vhodné zaměstnávání ještě před propuštěním z trestu,“říká Labohá.
A v plánu je také intenzivnější práce s propuštěnými vězni v prvních šesti měsících na svobodě.
„Velmi přísně trestáme bagatelní trestnou činnost, například opakované drobné krádeže.“