Češtině ubližují už i učitelé, varují vědci

PRaHa Spisovná čeština doplácí na divoká devadesátá léta – na neuvážené snahy sblížit obecnou mluvu s tou spisovnou. „Motivace pocházela ještě od socialistických politiků, protože různí tajemníci strany spisovně mluvit neuměli, a neuměli se to ani naučit. Ze setrvačnosti to přežilo i do doby porevoluční a teď na to doplácíme,“popisuje ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva tlak politiků na jazykovědce. „Najednou bylo schůdné třeba slovo děkuju namísto děkuji,“říká Oliva.

Podle něj je obzvlášť skličující, že se na spisovnou češtinu neklade důraz už ani ve školách. Děti si přitom fixují jazyk ve věku kolem deseti let a později už se ho nikdy pořádně nenaučí.

Že se vztah ke spisovnému jazyku za poslední čtvrtstoletí změnil, potvrzují i češtináři. „Jisté znespisovnění a nekultivované užívání jazyka, které postihuje celou společnost, se bohužel zčásti přeneslo i do školy. Mně osobně přehnaná žoviálnost nebo uvolněnost v komunikaci s dětmi vadí,“podotýká předseda Asociace češtinářů Josef Soukal.

Vyjma češtinářů ostatní kantoři svůj jazyk při komunikaci s dětmi vesměs moc neřeší a daleko víc používají obecnou češtinu. Na spisovnou češtinu častěji rezignují mladí kantoři, kteří mají ke světu žáků blíž, přestože nelze paušalizovat.

„Mluvit spisovně jen v hodinách češtiny nestačí. Podle mých zkušeností většinou mezi učiteli panuje malá spolupráce. Měli by se ve sborovně dohodnout, jak s žáky mluvit. Hodně záleží i na tom, jaká pravidla nastaví vedení školy,“míní konzultant vzdělávací společnosti EDUin Tomáš Feřtek.

Při používání češtiny se dnes uplatňují dvě protichůdné tendence: k neformálnosti, a naopak – zejména v psané řeči – k téměř knižní normě. Například firmy se tak snaží svým klientům vyjádřit úctu.

Redukovat češtinu na „jeden“jazyk by však podle jazykovědců bylo škoda. „My se naopak snažíme rozšířit povědomí o tom, že čeština má různé vrstvy či patra. Vyplatí se znát její vznešenou podobu, byť ji třeba nepoužíváme často. Je to jako s oblékáním, na plovárnu jdeme v plavkách, ale do divadla v obleku,“říká Karel Oliva.

Jazykovědci vyrazili na obranu českého jazyka. Podle nich je hrozné, že spisovně nemluví už ani učitelé.