Klausová a spol. si polepší

Diplomaté budou víc než úředníci. Dostanou vlastní zákon

Nedostatky teprve předloni přijatého zákona o státní službě paradoxně otevírají cestu ministru Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD): má šanci dosáhnout toho, o co se snažili skoro všichni šéfové zahraničního resortu před ním. Česko by se po dvaceti letech pokusů jako jedna z posledních zemí Evropské unie mělo dočkat zákona o zahraniční službě.

A je nejvyšší čas. Ministerstvo zahraničí se totiž obává, že kvůli komplikacím, které služební zákon přinesl, mu začnou utíkat diplomaté. Teď například každý ze stovek těch, kteří se každý rok ze zastupitelských úřadů vracejí do Česka na ministerstvo, musí opět projít výběrovým řízením.

„V dnešním světě je zahraniční služba klíčová. A bude jen tak dobrá jako lidi, kteří v ní pracují. A proto jim chceme zajistit co nejlepší podmínky,“zdůrazňuje Petr Gajdůšek, státní tajemník ministerstva zahraničí, proč Zaorálkův úřad chce zavádět pro své zaměstnance zvláštní pravidla.

Jak udržet kvalitu

„Na ministerstvu zahraničí je za rok asi 400 výběrových řízení, to žádný jiný resort nemá,“říká Rudolf Jindrák, dlouholetý český diplomat. Poukazuje tak na hlavní důvod, proč ministerstvo se zákonem přichází.

V diplomatických službách působí asi 1 300 lidí v zahraničí a doma okolo sedmi stovek. Ti se neustále točí mezi zastupitelskými úřady v zahraničí a Českem. Až do zavedení služebního zákona tato rotace probíhala plynule. Pak ji zkomplikovala povinnost, že všichni zaměstnanci, kteří se ze zahraniční mise vracejí na ústředí, musí projít výběrovým řízením.

České diplomacii tak hrozí, že ti nejlepší velvyslanci, často velmi dobře profesně vybavení, začnou odcházet do soukromých firem. „Nemyslím si, že těmto lidem půjde zrovna o peníze, ale spíše o to, jak je ten dříve plynulý proces najednou zdlouhavý a nepříjemný,“říká Gajdůšek.

Přesto by ministerstvo chtělo diplomatům zajistit i vyšší mzdy. Těch několik, kteří dosáhnou nejvyšší hodnosti velvyslance a získají dobré hodnocení, by si tak ke svému stávajícímu měsíčnímu platu polepšilo o 12 tisíc korun. Dnes se nejvyšší platy velvyslanců pohybují do 40 tisíc s tím, že jim jsou díky náhradám placeny také všechny výlohy nutné pro život v zahraničí.

Od zavedení služebního zákona proběhla už jedna jeho změna. Napravoval se tehdy problém, kdy věkové omezení nedovolovalo velvyslankyním na Slovensku Livii Klausové a v Sýrii Evě Filipi, aby zůstaly ve službě. Novela však věkové omezení zrušila.

Předchůdci to taky zkoušeli

„Já se na tom podílím už asi dvacet let svého života. Mluví se o něm tak od poloviny devadesátých let,“říká Rudolf Jindrák, který poukazuje taky na fakt, že většina států EU už tento zákon má.

Předchůdci Lubomíra Zaorálka ve funkci Karel Schwarzenberg a Cyril Svoboda tvrdí, že se o zavedení zákona pokoušeli, ale chyběla politická vůle. „Byl pro nás vždycky důležitý, ale svého času nebyl průchozí. To přece nebyl ani ten služební,“říká Schwarzenberg.

„Pokud nebude stejně pokažený jako služební zákon, byl by to dobrý nápad,“hodnotí Zaorálkovu iniciativu Schwarzenberg, který je dnes předsedou sněmovního zahraničního výboru. Svoboda si na druhou stranu myslí, že nyní by stačilo pouze pro potřeby zahraniční služby poupravit stávající služební zákon.

To si však kromě ministerstva zahraničních věcí nemyslí ani Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra, který má fungování služebního zákona na starosti. „Zahraniční služba má mnoho specifik. Promítat je do zákona o státní službě by bylo nadbytečné,“říká.