Turci stáhli policisty z Řecka. Dohoda o migrantech vázne
ANKARA Komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos, šéf Evropského parlamentu Martin Schulz, příští týden šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a na summitu G20 v Číně německá kancléřka Angela Merkelová. Všichni tito evropští politici se snaží při setkáních se svými tureckými protějšky zjistit, co bude Turecko chtít za pokračování dohody o migrantech, kterou uzavřelo v březnu s EU. Důvod zvýšené aktivity evropských politiků je jasný. Po potlačení pokusu o puč přestala dohoda fungovat a situace kolem řeckých ostrovů je týden od týdne dramatičtější.
Místo desítek nelegálních migrantů už opět připlouvají k řeckým ostrovům stovky běženců denně. A co je nejhorší, zasekl se mechanismus, podle něhož by si Turecko mělo nelegální migranty přebírat od Řeků zpátky. Mezi běženci se tak opět šíří naděje, že dostanou-li se do Řecka, dá jim to šanci na azyl v Evropské unii.
Turečtí styční policejní důstojníci, přes které se organizovalo vracení migrantů z řeckých ostrovů do Turecka, odešli v polovině července po nezdařeném vojenském puči a dosud se nevrátili.
„Nejsou zpátky. Řecká policie a Frontex obnovily své kontakty s tureckou stranou, ale informace se pořád mění, takže nevíme, kdy spolupráce začne,“uvedl pro britský
list The Guardian evropský ředitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Vincent Cochotel. „Ve skutečnosti tak některé části dohody (o migrantech) nefungují,“dodal Cochotel.
Tisíce migrantů se tak už dnes hromadí na řeckých ostrovech, kde pro ně nestačí kapacity utečeneckých táborů. V případě, že budou převezeni na řeckou pevninu, hrozí, že opět zmizí směrem na Německo a další země západní Evropy.
Víza, peníze a obchod
Turecko hraje s Unií vysokou hru. Na jednu stranu turečtí představitelé, jako před několika dny ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu, ujišťují, že Ankara nechce hodit dohodu pod stůl. „Turecko je připraveno pokračovat v naplňování smlouvy. A pokud bude dohoda uskutečněna, nemá se Řecko čeho obávat,“uklidňoval Atény Cavusoglu.
Jenže právě v naplňování dohody je problém, a to především v otázce slíbeného zrušení víz pro Turky. Komisař Avramopoulos, podobně jako šéf evropského parlamentu Martin Schulz, ujišťovali v minulých dnech Turecko, že v plnění podmínek bezvízového styku pokročilo. Schulz dokonce už ani netrval na zrušení „antiteroristických zákonů“, které byly na počátku prázdnin hlavní překážkou pro to, aby Turecku byl vízový režim zrušen. „Neshoda v této otázce automaticky neznamená, že by měla selhat dohoda o bezvízovém styku mezi EU a Tureckem,“prohlásil Schulz.
Ve snaze udržet dohodu o migrantech při životě nezaznívá také z unijních metropolí téměř žádná větší kritika drsného postupu vlády v Ankaře proti skutečným či domnělým strůjcům vojenského puče. V Turecku dosáhl počet zatčených už téměř padesáti tisíc. I český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na jednání Unie v Bratislavě označil potlačení vojenského puče za „uhájení předpokladů demokracie“.
Vedle „zdrženlivosti“EU vůči čistkám v Turecku si Ankara také důrazně říká o peníze, tedy o vyplacení větší části z přislíbených šesti miliard eur. Další věcí, která může udržet migrační dohodu v chodu, jsou i ekonomické výhody v podobě většího přístupu tureckého zboží na unijní trh. Unie je totiž pro Turecko nenahraditelným obchodním a investičním partnerem.
Neklid na řeckých ostrovech u hranic s Tureckem roste. Migranti znovu připlouvají z Turecka po stovkách denně a dohoda o jejich vracení Ankaře už přes měsíc nefunguje.