Případ trenéra Zemana. Když Slavii kývne, bude to fajn

Jjak by asi zafungovalo spojení Zeman a Slavia? Konkrétně Zdeněk Zeman, aby hned na úvod nedošlo k mýlce.

Tolik už se toho o Zemanovi v českém fotbale napovídalo, přitom osobně ho zná málokdo.

Že by snad mohl probudit mdlý národní tým, jak se v minulosti několikrát spekulovalo. Má přece nadhled, respekt, poctivý rukopis a nemusí vrchnosti podlézat, protože ji stejně neposlouchá.

I plzeňská delegace už za ním do Itálie vyrazila, protože se hledal renomovaný člověk, který by mohl nahradit úspěšného Pavla Vrbu. A nic. Pořád nic. Než by se sám nabízel na vyhlášených adresách (a že by klidně mohl!), loni se Zeman raději upsal outsiderům z Lugana. Tým dovedl k záchraně ve švýcarské lize a do finále národního poháru. Přitom považte, že v kádru nebyl jediný fotbalista, který by měl zkušenosti z nejvyšší soutěže.

Švýcarsko žaslo, Lugano nabízelo lepší smlouvu a Zeman měl jasno: „Mise splněna, víc neumím.“

Co asi říkal slávistům, když ho včera požádali o schůzku? Nechá se zlákat? Zeman má svou hlavu, svůj styl, svou čest i svou cenu. Kompromisy nedělá. Samozřejmě může slávisty poslat do háje, když jeho jméno nebylo na seznamu kandidátů na prvním ani druhém místě. Výš stáli pánové Kozel a Látal.

Ale upřímně: byla by škoda to nezkusit, jestli mu Slavia práci nabízí.

I fotbalové Česko by si mělo vyzkoušet, co 69letý trenér opravdu umí. Zatím ho zná jen z doslechu.

I když v roce 1969 zůstal v Itálii, je velkým vlastencem. Slavia bývala jeho srdcová záležitost, slavný strýc Vycpálek byl ve Slavii ikonou.

Tak kdy, když ne teď? Jak se rozhodne?