Co s ulitými biliony korun
Zakladatel Applu Jobs změnil svět techniky, jeho nástupce Cooka čeká oříšek ze světa daní
Když před pěti lety nahrazoval nemocného Stevea Jobse na postu šéfa Applu, ocitl se padesátiletý Tim Cook ve zvláštní pozici. Dostal se do čela jedné z největších a nejsledovanějších firem světa, ale v porovnání se svým excentrickým předchůdcem působil nenápadně, až šedě.
Zatímco Jobs změnil způsob, jakým uživatelé elektronických zařízení konzumují digitální obsah, jeho nástupce teď musí pomoci vyřešit to, jak nadnárodní firmy daní své příjmy.
Během prvních pěti let ve funkci se jen těžko vyhýbal srovnávání s idolem-zakladatelem. Čelil výtkám, že málo inovuje a nepřichází s novými produkty. A i kvůli tomu je Apple mnohem závislejší na iPhonech než dříve.
Jenže pohled na čísla ukazuje Cooka jako „klidnou sílu“. Server Venturebeat vypichuje následující srovnání – za finanční rok 2011 vykázal Apple příjmy 108 miliard dolarů, letos by to podle konzervativních odhadů mělo být 214 miliard. Přibližně na dvojnásobek skočil i počet zaměstnanců nebo hodnota akcií firmy. Ještě strměji potom stoupají příjmy z důležitého čínského trhu.
Přes to všechno Cook vstup do dalších pěti let v čele slavit asi nebude. Firma totiž dostala ránu od Evropské komise, respektive komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové.
Ta Applu nařídila, aby na daních doplatil 14,5 miliardy dolarů za svou evropskou centrálu sídlící v irském Corku. Ačkoli jde zdaleka o největší historicky nařízený daňový doplatek ze strany Evropské komise (dosud se doplatky nedostávaly přes dvě miliardy eur), nejde o sumu, která by Apple položila. Potíž spočívá v něčem jiném.
Komise totiž posoudila situaci jako nepovolenou státní pomoc ze strany Irska. Ačkoli tamní daňová sazba činí 12,5 procenta ze zisku, Apple si na Irsku vymohl už v roce 2003 její snížení na jedno procento. V roce 2014 potom podle komise činila hladina efektivního zdanění evropských zisků Applu dokonce mizivých 0,005 procenta.
A tím se dostáváme k problému, který dobře ilustruje poslední z číselných srovnání Venturebeatu. Zatímco v roce 2011 měl Apple na účtech v hotovosti 76 miliard dolarů, nyní toto číslo stouplo na 232 miliard.
Drtivá většina z tohoto balíku, 214 miliard (v přepočtu 5,1 bilionu korun), se však nachází mimo USA, tedy v zemích, které podobně jako Irsko nabízejí daňové výhody.
V Irsku se Applu hromadí peníze ve virtuální jednotce jménem Apple Sales International (ASI), která odebírá od subdodavatelů a montoven applí produkty, které dále přes prodejní sítě dodává koncovým zákazníkům v Evropě, Africe, na Blízkém východě nebo v Indii.
Americké firmy vs. daně v USA Z příjmů se odvádí mateřské společnosti do USA poplatek za vývoj a výzkum. Zisk potom zůstává na účtech virtuální ASI a je spíše nedaněn než daněn.
Od toho, aby se posílal zpět do USA, odrazují Apple korporátní daňová pravidla, kterým by transakce podléhala. V USA se totiž daní 35 procenty, a tak firmy využívají toho, že této dani nepodléhají peníze, které do USA prostě nepřevedou. Praxe došla tak daleko, že si Apple na výplatu dividend půjčuje, i když mu v zámoří leží stamiliardy.
Zdaleka nejde jen o problém trojúhelníku Apple–Irsko–EU. Podobně lákají i jiné země (v Evropě se řešilo třeba Lucembursko) a mnohé další nadnárodní společnosti, z velké části ty americké a technologické, toho využívají. A na zámořských účtech nastřádaly odhadem dva biliony dolarů.
Cook nazval výzvu Komise hovadinou založenou na vymyšlených číslech. Zároveň varoval, že iniciativa Bruselu povede k oslabení zahraničních investic. Nejspíš i proto ho podpořila i irská vláda a proti rozhodnutí se odvolala. Na ostrově totiž kromě virtuální jednotky sídlí i opravdové kanceláře Applu zaměstnávající na šest tisíc lidí.
A „své“firmy se zastali i představitelé USA, kteří přitom za stejnou praktiku Apple vyšetřovali. Američané pro to mají dobrý důvod – bojí se, že si na dlouho schraňované miliardové zisky jejich firem sáhnou evropské vlády místo té americké.
Američtí zákonodárci proto podle agentury Bloomberg pracují na dohodě, která by umožnila tento druh příjmů zdanit nižší než běžnou 35% sazbou, a tím firmy motivovala, aby přece jen poslaly zisky domů.
A možná už se jim chytila největší ryba. Podle toho, co řekl Cook irské televizi RTE, plánuje Apple poslat blíže nespecifikovaný díl ze stamiliard na zámořských účtech domů do Ameriky už během příštího roku.
Applu se zastali i představitelé USA, kteří přitom firmu za stejnou praktiku vyšetřovali. Bojí se, že si na miliardové zisky jejich firem sáhnou evropské vlády místo té americké.