Nové, lepší Rusko? Jsme jako rodina, tvrdí hráči

Proti puku skákali s až vlasteneckým zápalem. „Obránci i útočníci, všichni na ledě padali do střel a skvěle je blokovali. Byli jsme pod zoufalým tlakem,“líčil brankář Sergej Bobrovskij.

I díky jeho skvělým zákrokům hokejový obr žije. Rusko na nejnablýskanější ze všech štací odolalo dalšímu krachu. Ba naopak: po triumfu nad mladíky Severní Ameriky 4:3 živí Rusové náhle solidní postupové šance na semifinále Světového poháru. Stačí v posledním zápase porazit Finsko – a nejspíš uspějí.

„Pokud bychom nezvládli tenhle duel, naše srdce by krvácela bolestí. Ale my to dokázali. Držíme při sobě jako rodina,“říkal forvard Jevgenij Kuzněcov.

Od rozpadu Sovětského svazu na akcích pro ty nejlepší z nejlepších – tedy Světových pohárech a olympiádách s účastí hvězd NHL – je ruská bilance na širou a hrdou zemi strašidelná. Nula triumfů. Jedno olympijské stříbro z Nagana, bronz ze Salt Lake City 2002 a semifinále úvodního ročníku akce zvané World Cup. Na sedm pokusů dost velká bída. Ani medailové žně z mistrovství světa to nemohou kompenzovat. Zvlášť pro zámoří, které opravdovou kvalitu poměřuje jen turnaji „best-on-best“. Poslední olympiáda v Soči dopadla pro Rusko na domácí půdě hotovou sportovní tragédií: bídnými výkony a koncem už ve čtvrtfinále. „Teď jsme viděli, že pokud se každý obětuje, výsledky se dostaví,“řekl po klíčové výhře kapitán Alex Ovečkin.

A důvod hledejte i ve střelecké listině. Tým Severní Ameriky je složen z borců, jimž na konci turnaje bude méně než 24 let. No a autorům čtyř ruských gólů bylo v průměru 23 let a 284 dní! „Mládí povstalo,“pronesl útočník Vladimir Namestnikov (23), jeden z nich.

On i jeho spoluhráč z Tampy Nikita Kučerov (23) hrají za Rusko poprvé. Zbylé trefy obstarali Kuzněcov (24) a Vladimr Tarasenko (24), nejvíce času strávili na ledě

25letý bek Orlov a jeho o rok mladší kolega z obrany Zajcev, důležité chvíle zvládl forvard Tělegin (24).

Ruský trenér Oleg Znarok po olympijském výbuchu kádr razantně překopal. Ponížení ze Soči pamatují jen dva beci a sedm forvardů.

A hlavně jeho tým předvedl to, co Rusům ne vždy šlo – semknutost, obětavost. Vzdor své až magické ofenzivní síle vyhrál vůlí. Gostisbehere pár sekund před koncem trefil tyč, štěstí se ale rádo přiklání k připraveným. „Nezpanikařili jsme,“ocenil Ovečkin své spoluhráče.

Hokejovému obru se najednou dýchá snadněji. A hlavně má pořád šanci napravit trudnou minulost.